50 let Sputniku: Vzpomínka doc. Perka
Vypuštění Sputniku 1 byla velká událost. Je tomu už 50 let a střední a mladá generace tu dobu vůbec nezažila. Vypravili jsme se za doc. Lubošem Perkem z Astronomického ústavu AV ČR, který se družicemi zabývá převážnou část svého života a část kariéry dokonce na půdě OSN. Docent Perek zavzpomínal na tehdejší události jak v širším kontextu, tak z hlediska osobních zážitků.
Přepis rozhovoru:
Vzpomínáte ještě na moment, kdy jste se dozvěděl, že Sověti vypustili první družici?
To si vzpomínám velmi dobře. Tehdy náš ústav sídlil v Budečské ulici, kde bylo časové oddělení a jeho vedoucí Ing. Ptáček měl rádiové přístroje, které bylo možné naladit na jakoukoli frekvenci. Takže okamžitě, jak se o tom dozvěděl, jakmile byla uveřejněna frekvence, tak ji naladil. My jsme pak to známé pískání Sputniku 1 poslouchali v čele s ředitelem ústavu dr. Šternberkem. To byl skutečně velice pohnutý moment, protože jsme si všichni uvědomovali, jaký význam to vypuštění první družice má.
Jak byla událost líčena médii?
Tehdy byla líčena samozřejmě jako velký úspěch sovětské vědy a techniky, což samozřejmě byl. Všichni ovšem víme, že řada odborníků z tohoto oboru byla po válce do Sovětského svazu převelena z Německa. Sovětům pak pomáhali v různých odvětvích, ale ten úspěch tady byl, ten není třeba nějak zlehčovat.
Brali to Čechoslováci také tak, věřili, že Sovětský svaz opravdu satelit vypustil?
Já jsem slyšel také názory, kde kdosi kdesi říkal, že nic vypuštěno nebylo, a že ty signály byly vysílány nějak uměle. Ale já jsem přesvědčen a už tehdy jsem byl přesvědčen, že to tak není možné, protože ty signály skutečně odpovídaly tělesu, které obíhá kolem Země. Všichni astronomové okamžitě nabyli přesvědčení, že jiné vysvětlení ani není možné a že něco takového nelze falzifikovat.
Mluvilo se o vyslání první družice ještě před startem, nebo nikdo nic netušil?
Já jsem byl rozhodně mezi těmi, co nic netušili. Jestli někdo měl nějaké podrobnější zprávy dřív, to nemohu už dneska říct, ale myslím, že celosvětově to bylo ohromné překvapení. Sice ve Spojených státech docházelo k přípravným pracím na vypuštění první družice, ale nikdo nečekal, že Sovětský svaz vypustí tu družici dříve.
Bylo možné dozvědět se o družici také z vědeckých kruhů, třeba jaké přístroje má Sputnik 1 na palubě?
Ale jistě. Byla řada článků o prvním Sputniku, celý technický popis a co všechno na Sputniku je, to všechno bylo uveřejněno. K těmto informacím jsme měli přístup. Už hned ten první den, kdy jsme slyšeli první pípání, tak doktor Šternberk začal uvažovat o tom, co všechno může následovat po tom objevu. A prof. Buchar (profesor astronomie na ČVUT), ten byl první, který z těch signálů Sputniku 1 spočítal novou přesnější hodnotu zploštění zemského tělesa. Takže naši odborníci okamžitě věděli, co všechno z toho může následovat.
Jaký historický význam byste přiřadil vyslání první umělé družice Země?
Byl to ohromný krok dopředu v technologii, to se dá snad srovnat s vynálezem dalekohledu nebo prvním letem bratří Wrightů nebo s podobným významným okamžikem. 4. říjen 1957 zůstane zapsán v historii jako první let, který překonal zemskou přitažlivost, takže význam má tento den ohromný.
Dal se už tehdy očekávat takový obrovský nástup vysílání dalších družic, který jsem zaznamenali v posledních 50 letech?
Já jsem na Astronomickém ústavu, takže tady jsme především uvažovali o tom, jaká všechna odvětví astronomie ta nová kosmická technologie poskytne. Ale rozhodně ani já, ani moji kolegové jsme nečekali, že dojde k tolika aplikacím. Že se satelity brzo stanou nepostradatelné pro mezikontinentální spoje, pro pozorování počasí, nebo pro fotografování Země z kosmu, celý ten dálkový průzkum. To jsou ohromná odvětví, která se otevřela v prvních tak deseti dvaceti letech, a která se stále zdokonalují. Takže dneska bychom se prakticky bez kosmické technologie a družic neobešli.
Jaký byl nakonec osud Sputniku? Proč neobíhá kolem Země dodnes?
Každá družice má konečný život ve vesmíru, protože v těch vrstvách nad Zemí do několika set kilometrů jsou přeci jenom ještě zbytky atmosféry a ty určitým způsobem brzdí pohyb družice. Takže i když zpočátku má tolik energie, že může vykonat řadu oběhů kolem Země, tak přece jenom ponenáhlu se po spirále, velice těsně vázané, pohybuje a snižuje se její celková výška. Nakonec, když se dostane do hustých vrstev dejme tomu pod 100 km, tak tam už ten odpor atmosféry je tak silný, že dochází k velikému zahřátí a případně rozpadu nebo vypaření toho objektu, takže všechna ta tělesa v kosmu nakonec zahynou v atmosféře.
Zánik v atmosféře čekal i první umělou družici Země. Sputnik shořel 3. ledna 1958.
Padesátému výročí vypuštění první umělé družice Země se věnuje ve svém speciálním vydání magazín Nebeský cestopis dne 6. října 2007.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
