Botanická hoří
Návštěvníci botanické zahrady v Praze-Troji mohli být v neděli 9. září svědkem slavnostní a neobvyklé události, výsadby žlutokapu šedého a zapálení žlutokapu Xanthorrhoea johnsonii.
Tato rostlina rodu Xanthorrhoea patří mezi endemity australského kontinentu vyskytující se v oblastech Queenslandu a Nového Jižního Walesu. Patří mezi jednoděložné rostliny. Vzhledem připomíná nízkou palmu se silným kmínkem, v jehož vrchní části jsou tenké převislé listy. Ačkoliv jeho vzrůst až do vysokého věku není velký, v krajině je nepřehlédnutelný především díky kmínku, zčernalému v periodicky se opakujících požárech.
Proč potřebuje shořet?
Jelikož rostliny australského stepního biotopu jsou požárům přizpůsobené, nelze říci, že by oheň způsoboval rostlině jakoukoli újmu. Naopak, zvýšené teploty spolu s množstvím uvolněných minerálních látek ze spálené vegetace vyvolají v rostlině procesy, které podporují v kvetení. Zástupci těchto druhů dorůstají maximálně čtyřmetrové výšky, ale i to je vzhledem k jejích ročním přírůstkům, které činí 1 až 2 cm, hodno obdivu.
Užitečná pryskyřice
Všechny druhy žlutokapů obsahují pryskyřici, která je vylučována na konci listu a která se působením slunce shlukuje do drobných kuliček. Tuto pryskyřici využívají lidé od nepaměti. Původní obyvatelé ji používali jako lep na upevnění oštěpových hrotů, evropští přistěhovalci na barvení dřev a kůží. V současné době se přidává do tiskařského inkoustu. Některé druhy se také využívají v lékařství.
Žlutokap v Praze
Žlutokap byl v Botanické zahradě hlavního města Prahy slavnostně vysazen známou malířkou Ivou Hüttnerovou mezi ostatní druhy stepní australské flóry. Atmosféru australského prostředí navodil Ondřej Smejkal hrou na tradiční nástroj domorodých Australanů, didgeridoo. Oheň, který má podle předpokladů iniciovat kvetení rostliny, rozdělal, opět za zvuků domorodé hudby, ředitel botanické zahrady RNDr. Oldřich Vacek, CSc., spolu s vedoucí skleníku Fata Morgana RNDr. Evou Smržovou.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
