Tajemství španělské chřipky
Pandemie španělské chřipky v roce 1918 byla zodpovědná za smrt 40 milionů lidí. Důvody extrémně vysoké letality chřipkového viru nejsou navzdory dlouhému výzkumu ještě zcela vysvětleny.
Případy, kdy chřipkový virus zahubí jinak zdravého člověka, jsou vzácné - většina úmrtí při chřipkových epidemiích se připisuje spolupůsobení takzvaných sekundárních bakteriálních infekcí. Podle článku, který vychází v časopise Cell Host & Microbe, to platilo i pro pandemii španělské chřipky.
Vědci z oddělení infekčních nemocí na americké St. Jude Children's Research Hospital se zaměřili na studium interakcí bakterií a chřipkových virů. Zjistili, že na společné nebezpečnosti virové a bakteriální infekce se podílí nedávno objevený protein s názvem PB1-F2.
Protein se nachází prakticky u všech chřipkových virů typu A, které napadají savce a ptáky. Nesl jej i virus, který vyvolal španělskou chřipku. Vědci zjistili, že u pokusných myší přítomnost proteinu zvyšuje počet případů zápalu plic způsobeného bakteriemi. Varianta proteinu, identická s tou, kterou nesl virus z roku 1918, značně zvýšila virulenci viru a vedla k vážnějším zápalům plic. Alespoň jedno tajemství španělské chřipky tedy vyšlo najevo.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
