V aréně gladiátorů
Amfiteátr v Cagliari je jednou z nejdůležitějších budov, které se na Sardinii dochovaly od dob Říše římské. Stavba situovaná v prohlubni na svazích hory Monte Cammino si své typické vzezření zachovává již po staletí. Vápencový povrch masivu, v němž je z velké části vytesána, jako by svou bělobou zářil do celého okolí.
Kdy přesně bylo toto starověké dílo dokončeno, se neví. Pravděpodobně se jednalo o dlouhodobější projekt, který byl realizován někdy v prvním či druhém století našeho letopočtu.
Když se řekne slovo amfiteátr, většině lidí se vybaví dlouhé řady kamenných sedadel a rozlehlé pódium sloužící k předvádění divadelních her a krvavých zápasů. V útrobách těchto staveb se však skrývá mnoho dalších a neméně důležitých prostor. Například cagliarský komplex je protkán množstvím podzemních chodeb, místností a skalních prohlubní. Takové zázemí dříve sloužilo k přípravě představení, a nebo - v případě gladiátorských her - k ustájení dravé zvěře. V podzemí kamenného pódia se nachází dokonce zbytky starověkého výtahu, který účinkujícím sloužil coby efektní divadelní plošina.
I přes svou vizuální kompaktnost je cagliarský amfiteátr dochován pouze z části. Může za to středověk. Přesněji tehdejší obyvatelé města, kteří v dobách nefunkčnosti kulturního stánku jednoduše využili vápencové údolí coby lom pro stavbu okolních domů. Devastace celého prostoru probíhala až do chvíle, kdy jej v roce 1866 vykoupilo místní občanské sdružení. Od té doby byl cagliarský amfiteátr v podstatě zakonzervován. Bohužel pouze do doby nedávno minulé. Před několika lety se totiž městské zastupitelstvo rozhodlo celý prostor oživit.
Amfiteátr se měl opět stát předním kulturním stánkem města Cagliari. Torzo původní stavby však vyžadovalo podstatné úpravy, a proto byla do zdejších prostor namontována masivní železná konstrukce. Ta uprostřed kamenného údolí vytvořila nejen zánovní pódium, ale také stovky míst pro pohodlné sezení. V posledních letech se tedy v lokalitě pod horou Monte Cammino opět konají koncerty a divadelní představení.
Diváci po dlouhé době mohou vnímat krásu tohoto přírodního prostoru ve spojení s uměleckou tvorbou. Cena za kulturní požitek je však příliš vysoká. Instalací nepříliš vzhledné konstrukce amfiteátr ztratil cosi ze svého rustikálního genia loci, a i přesto, že stále působí úchvatným dojmem, připomíná zmrzačeného jedince, jemuž byla na místo ztracené končetiny přišroubována ocelová traverza. Nejzajímavější částí celého prostoru tudíž zůstává jeho podzemí, které naštěstí přečkalo modernizační úpravy z minulých let. Pokud se do Cagliari vypravíte, nenechte si návštěvu gladiátorských šaten a stájí ujít.
Reportáž Petra Slintáka z amfiteátru v Cagliari zazněla v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 19.10.2007.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
