Vesmírné plány Evropy 2015-2025

Na které sondy se můžeme těšit?

Laplace
Vědce nepřestává lákat výzkum Jupitera. Není divu, Jupiter je se svými měsíci takovou kapesní sluneční soustavou. Měsíce samotné jsou velmi pestrými a zajímavými světy. Například Europa by mohla mezi geodynamicky aktivní ledovou kůrou a křemičitanovým povrchem ukrývat tekutý oceán. Jedním z hlavních úkolů sondy Laplace bude vyšetřit životní podmínky na Europě a v prostředí Jupitera vůbec. Sonda Laplace rozmístí tři samostatné moduly, které budou zkoumat Europu, Jupiterovy měsíce a Jupiterovu magnetosféru, atmosféru a nitro. Na misi se bude spolupracovat s NASA.

Tandem
Druhou největší planetu sluneční soustavy - Saturn - by měla navštívit mise Tandem. V současné době planetu s prstencem zkoumá veleúspěšná sonda Cassini. Tandem by měl na její měření navázat. Zaměří se především na dvojici měsíců Titan a Enceladus, jejich původ, vnitřní stavbu, vývoj a samozřejmě také případné podmínky pro život. Jak už název napovídá, nepůjde jen o jednu sondu. První sonda zůstane na oběžné dráze Titanu, zatímco druhá vypustí do Titanovy atmosféry balón a tři samostatné moduly. I při této misi, pokud bude schválena, bude ESA spolupracovat s NASA.

Cross-scale
V případě Cross-scale půjde o celou soustavu sond. Bude jich dokonce 12 a soustředit se budou na interakci slunečního větru se zemskou magnetosférou. Nabité částice ze Slunce např. způsobují polární záře, ale dodnes vědci neznají všechny mechanismy, jak zemská atmosféra na sluneční částice reaguje. Na této misi se počítá se spoluprací s Japonskou kosmickou agenturou JAXA.

Koláž interakce slunečního větru s magnetosférou Země|foto: SOHO (NASA & ESA)

Marco Polo
Slavný cestovatel Marco Polo objevoval pro Evropu svět Asie, sonda nesoucí jeho jméno bude objevovat svět planetek. Sonda doletí k vybrané planetce, jejíž dráha je blízká dráze Země. Nejprve ji bude podrobně zkoumat a potom z jejího povrchu sebere vzorky. Pomůže tak ke studiu zrodu a vývoje sluneční soustavy, úloze planetek v tomto procesu a vlastně také k lepšímu pochopení zrodu a vývoje planety Země a života na ní. Sonda Marco Polo bude mít na palubě zvláštní přistávací modul. I tato mise bude ve spolupráci s JAXA.

Dune a SPACE
Jsou navrhovány hned dvě sondy určené k výzkumu temné hmoty a energie vesmíru. Je ale pravděpodobné, že bude financována jen jedna z nich. Výzkum tohoto oboru je v centru pozornosti astronomů už několik let. Zatímco Dune bude pro pozorování používat širokoúhlou kameru, SPACE bude vykonávat přehlídku celé oblohy v infračerveném záření.

Plato
Stranou zájmu pochopitelně nezůstane ani hledání nových planet, nejlépe těch podobných Zemi. Odvěký sen lidstva najít spřízněnou planetu pomůže proměnit ve skutečnost sonda Plato. Sonda bude velmi přesně měřit jasnosti hvězd a hledat takové, přes jejichž kotouče přechází planety. Sonda bude díky přesným měřením také schopna sledovat drobné seismické otřesy hvězd. Plato by měl dokázat najít planety s pevným povrchem a největší šanci bude mít u blízkých a jasných hvězd. Její měření budou doplňována pozorováním ze Země a z jiných kosmických dalekohledů, aby bylo možné lépe určit hmotnost nově objevených planet a studovat jejich atmosféry.

Spica
Spica bude infračervený dalekohled nové generace. Citlivý bude zejména na střední a dlouhovlnnou oblast infračerveného záření. Družice se zaměří na výzkum vzniku cizích planetárních soustav a vesmíru jako celku. Bude provádět mapování vybraných oblastí oblohy s vysokým rozlišením a přesnou fotometrií. Vědci se mohou těšit na spektrální analýzy planet a planetárních disků. Spica bude zárodečné planetární systémy pozorovat pomocí koronografů. Ty byly původně vyvinuty k vytváření umělých zatmění našeho Slunce. Dnes už astronomové dokáží zastínit kotouček nejen velkého Slunce, ale i titěrné hvězdy na obloze a díky tomu z jejího jasu vystoupí hůře viditelné a málo svítící disky, ve kterých se formují nové planety. Spica bude stavěna ve spolupráci s JAXA.

Takto září obloha v infračerveném světle|foto: JAXA

XEUS
XEUS (X-ray Evolving Universe Spectroscopy) bude rentgenový dalekohled nové generace. Bude studovat základní zákony panující ve vesmíru a rané fáze jeho vývoje. Obzvláště citlivý bude na záření o teplotě řádu milionů stupňů. Studium takto horkých částí vesmíru pomůže odpovědět na klíčové otázky soudobé astrofyziky. Astronomové si tak posvítí na nejhmotnější černé díry, vývoj galaxií a celých kup galaxií a na látku, která se ve vesmíru vyskytuje za extrémních podmínek. XEUS nebude obíhat Zemi, ale bude stabilně umístěn v tzv. bodu L2. Technické provedení družice je zajímavé například tím, že bude sestávat ze dvou zcela oddělených částí. Zrcadlo a detektor budou od sebe asi 50 metrů daleko a budou komunikovat na dálku.

Projekty na všechny uvedené sondy budou znovu přehodnocovány a detailně zvažovány až do roku 2011. Nicméně už v roce 2009 budou dvě z nich vybrány s tím, že vypuštění do vesmíru se plánuje na roky 2017 a 2018. Uvidíme, pro které sondy se nakonec odborníci rozhodnou. Zajímavě zní všechny.