David a Goliáš mezi rostlinami
Z historie víme, že i ti nejmenší často mohou porazit velikána. Přímo v přírodě můžete takových příkladů najít bezpočet. Jeden z nich představují i sinice a řasy verzus stromy deštného lesa.
Když se u nás řekne řasy a sinice, tak si představíme přehradní nádrže s vodním květem nebo potoky s dlouhými zelenými vlasy řas. V tropech to ale tak úplně neplatí. Vzhledem k častým dešťům a tím pádem i vysoké vzdušné vlhkosti se tam daří žít mnohdy mikroskopickým sinicím a řasám i na souši. Porůstají například kůru stromů i jejich listy. A to je právě "jablko sváru" mezi drobounkými řasami a pralesními velikány.
Kdo nakonec vyrobí víc kyslíku?
Deštné tropické lesy jsou považovány za plíce planety a to samozřejmě díky tamním stromům. V jejich lisetch probíhá intenzivně proces fotosyntézy, při které dochází k přeměně energie slunečního záření na cukry (tedy energii pro život stromů) a uvolňuje se kyslík. Listy jsou ale současně ideální podklad pro růst řas, které mají na světlo podobné nároky. Takže velkou část primární produkce tropických lesů nakonec nevyrábí stromy, ale právě řasy a sinice.
Tichý boj
V pralesním tichu tak vlastně probíhá nekonečný souboj mezi stromovými obry a mikroskopickými řasami a sinicemi a to doslova o místo na slunci. Pralesní stromy složitě prorůstají několika různými vegetačními patry za sluncem, kde pak rozevírají svoje listy, takové vlastně solární panely, na jejichž výkonu závisí celá jejich existence. Téměř okamžitě se ale právě na listech začne usazovat povlak mikroskopických řas, které list zacloní a výrobu energie stromu tak sníží.
Mohou se bránit?
Proto jsou listy tropických stromů většinou hladké, pokryté voskovou vrstvou, aby se na nich řasy nemohly zachytit a mají tzv. odkapávací špičku, aby se na nich dlouho nedržela voda a tím pádem i vlhkost nezbytná k růstu řas.
Protože listy tropických stromů jsou vytrvalé (neopadávají každý rok) nakonec řasy stejně list porostou až že 70%. Výživa takového listu je pro strom ztrátová, takže se ho zbaví a na jeho místě vytvoří nový. Celý proces kolonizace listu řasami může začít zase od začátku. Pokud strom dokáže i přes přítomnost řas a dalších konkurenčních faktorů vyrobit dostatek energie, přežije a předá svoje "dobré" geny svým potomkům. Pokud ne, zahyne.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
