Chování šimpanzů vypovídá o předcích člověka
Šimpanzi dovedou k získávání potravy ukryté ve ztvrdlé zemi používat primitivní dřevěné nástroje - což je objev, který zároveň rozšiřuje pohled na chování předků člověka.
Zoologové z několika amerických univerzit studovali šimpanze, kteří žijí v savanách západní Tanzánie. Tato zvířata nejsou zvyklá na člověka a tudíž nebylo možné pozorovat je přímo. O dobývání kořínků a zásobních orgánů rostlin ovšem svědčí otisky jejich kotníků u vyhrabaných děr, stejně jako zbytky rostlinného materiálu v jejich trusu. Zoologové také objevili několik dřevěných klacíků a tyček, které šimpanzi k hrabání používají. Zajímavé je, že šimpanzi nevyhrabávají potravu jen v obdobích sucha, ale i v časech, kdy mají hojnost jiné potravy.
Podle zprávy z University of Wisconsin-Madison čelí šimpanzi v Tanzánii stejnému prostředí, jako předchůdci člověka před 5 miliony let, kdy změna klimatu způsobila ústup zalesněné krajiny. Existují hypotézy, že jedním k klíčových faktorů, které našim předkům umožnily adaptovat se na nové prostředí, byla právě schopnost vyhrabávat potravu ze země pomocí primitivních dřevěných nástrojů. Přímé důkazy pro tuto teorii chybí, protože dřevo podléhá rozkladu. Skutečnost, že to dělají naši nejbližší příbuzní - šimpanzi - ovšem zvyšuje její váhu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
