Hadi se naučili trpělivosti
Australští hadi smrtonošové (Acanthophis) patří k nejjedovanějším hadům na světě. Přesto se během evoluce museli naučit značné trpělivosti.
Jejich kořist totiž tvoří různé druhy žab, z nichž některé při napadení vylučují nechutné, lepkavé nebo dokonce silně jedovaté kožní sekrety. Ekologové z Sydneyské univerzity studovali, jakým způsobem hadi řeší problém s jedovatostí své kořisti a pořizovali videonahrávky jejich potravního chování.
Zjistili, že hadi jsou si zřejmě vědomi skutečnosti, že žabí sekrety nejsou příliš stabilní a po určité době svou účinnost ztrácejí. Podle toho se pak řídí při lovu. Neškodné druhy žab pohltí prakticky hned potom, co je uštknou jedovými zuby. Pokud je ovšem jejich kořistí žába, která vylučuje lepkavou pěnu - například paropucha Limnodynastes convexiusculus - počká had po uštknutí asi 10 minut. Po uplynutí této doby látka přestane lepit a smrtonoš se může bez obav nakrmit. Největší trpělivost tito hadi projevují při lovu jedovatých rosnic Litoria dahlii. V jejich případě musí smrtonoš čekat celých 40 minut, než jed ztratí svou účinnost.
Hadi tedy podle článku na stránkách Science problém jedovaté kořisti elegantně vyřešili. Otázkou pro evoluční biology je, jak bude vypadat žabí odveta.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
