Život na Venuši?
Diskusím o tom, zda na té které planetě mohl existovat život, se v poslední době nevyhnula ani nám nejbližší planeta Venuše. Klíčem k odpovědi může být podle vědců tvrdý minerál zvaný tremolit.
Víme, že povrch Venuše je nyní mimořádně suchý a rozpálený na teplotu, při které taje olovo. Jsou však důkazy, že kdysi byla planeta mnohem chladnější a s velkým obsahem vody. Skleníkový efekt způsobil její vypaření. Proces ovšem mohl být díky vzniklé oblačnosti pomalejší a tak oceány s kapalnou vodou mohly na Venuši existovat možná i víc než dvě miliardy let. Podle planetologa Davida Grinspoona mohly pak kusy kamení, vyvržené při srážkách s planetkami či kometami, přenášet živé organismy mezi Zemí a Venuší.
Vzhledem k tomu,že Venuši kryje z velké části láva, není snadné zjistit, jak dlouho tam oceány existovaly a tedy zda se tam život mohl vůbec objevit. Grinspoon ovšem tvrdí, že stopou může být právě odolný, vodu obsahující tremolit. Vychází z toho, že vědci znají, za jak dlouho se tremolit v extrémních podmínkách Venuše rozloží na jiné minerály. Množství tremolitu pak může být vodítkem k určení, kdy vznikl, a tudíž jak dlouho byla přítomna voda na povrchu Venuše. Výzkum tremolitu mohou uskutečnit budoucí automatické sondy během příštích 10 až 20 let.
Ellen Stofanová z University College v Londýně věří, že se důkazy podaří objevit - už jen proto, že známe místa a oblasti starého povrchu, který vystupuje skrz vulkanický terén. Podle Grinspoona je možnost dlouhodobé existence oceánů na Venuši obzvlášť významná ve světle nedávných zjištění, že na Marsu nikdy neexistovalo dlouhé teplé období s přítomností vody, jak dříve někteří astronomové předpokládali. Grinspoon se domnívá, že dvě miliardy let jsou už časem pro zajímavý evoluční vývoj i pro složitější formy života. Potvrdí-li se tato domněnka, pak by Venuše byla skutečně nejbližším dvojníkem naší planety.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
