S kanónem na vrabce

Sice trochu zbytečně, protože to jak po celé zemi, tak po celém světě každý ví, ale přece. Omonovci zasahovali věru bez rukaviček a také se vesele zatýkalo. Zač je toho od Kremlu loket, zjistil už poněkolikáté i Garri Kasparov, k němuž se po jeho zatčení advokáti dostali až pět minut před zasedáním narychlo svolaného soudu. Ten vůdci hnutí Jiné Rusko bez mrknutí oka napařil pětidenní vězení "za výtržnost".

Úřady sice opoziční shromáždění povolily, ale toto povolení se vztahovalo jen na demonstrace na vykázaném místě, nikoli na pochod městem. Předáci opozičních politických sil v Moskvě proto už předem prohlásili, že v takovém případě se po manifestaci k sídlu ruské Ústřední volební komise, kde hodlali vydat svou petici, nevydají po vozovce, ale po chodnících. S celkem logickým předpokladem, že chodit po chodníku snad ani v Rusku zakázáno není. Inu, jak komu...

V Moskvě na akci opozice, jíž se zúčastnilo podle úřadů tisíc, kdežto podle organizátorů 3 tisíce lidí, dohlíželo na třídě Andreje Sacharova, vzdálené asi 2 km severně od Kremlu, dozíralo zhruba 1500 těžkooděnců. Ti se pokusili snahy demonstrantů o pochod k Ústřední volební komisi zastavit, ale podle informací některých internetových portálů se několik zástupců opozice na místo určení přece jen dostalo. Tam předali provolání účastníků mítinku službu konajícímu úředníkovi, který přislíbil, že "petice bude v zákonné lhůtě posouzena".

V Petrohradu bylo manifestujících asi jen pět set. Ti se vydali na zakázaný "pochod nesouhlasících" od zdejšího sídla strany Jabloko k Palácovému náměstí. Silné jednotky omonovců se soustředily v postranních ulicích, přiléhajících k Něvské třídě a proti demonstrantům na několika místech zasáhly, a to i přímo na Palácovém náměstí. Tam byl v okamžiku zásahu i jeden z lídrů Svazu pravicových sil Boris Němcov. Ten byl zatčen ve chvíli, kdy naprosto mírumilovně rozmlouval s několika řadovými účastníky celé akce. Zajímavé je, co k jeho zadržení uvedla sama petrohradská policie. Ta totiž po jeho propuštění, k němuž došlo asi za hodinu, uvedla, že Němcov přišel na příslušné oddělení milice sám a čekal tu zcela dobrovolně na jiné zadržené a vyslýchané.

Ruští liberálové v současné době opravdu nemohou být režimu nijak nebezpeční, proto je až neuvěřitelné, jak tvrdě s nimi Putinovi čačtí těžkooděnci nakládají. Vysvětlení podobné nevraživosti bychom rozhodně neměli hledat v otřepaném, kdysi komunistickém klišé, že moc opozici sice okázale přehlíží, ale ve skutečnosti se jí bojí. Rozklížený spolek intelektuálů a pravicových politiků v jasné defenzívě pro Kreml žádné reálné nebezpečí nepředstavuje. Důvod k razantním zásahům by tedy mohl být dvojí. Za prvé si Putin a jeho nejbližší nepřejí ani jediný náznak toho, aby někdo z důkladně zpohlavkované společnosti vystrkoval hlavu či dokonce růžky. Druhý možný důvod naznačil minulý týden ve svém projevu v Lužnikách prezident sám, když mluvil o nebezpečí restaurace "oligarchického režimu" z let devadesátých. Režimu jako je Putinův se zkrátka takový vnitřní nepřítel do krámu vždycky hodí.

V tuto chvíli už tedy budeme jen čekat, koho Kreml už tuto neděli do Státní dumy vůbec nechá projít...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .