Neandrtálci rostli rychleji než my
Průběh života neandrtálců (Homo neanderthalensis) je v posledních desetiletích předmětem častých debat mezi antropology. Diskutovaná je zejména otázka, jestli se růst a vývoj neandrtálců lišil od vývoje moderního člověka.
Tým evropských odborníků z Institutu Maxe Plancka při hledání odpovědi na tuto otázku prozkoumal zub neandrtálského dítěte, které před 100 000 let žilo na území dnešní Belgie a jeho pozůstatky byly objeveny v jeskyni Scladina. Dítě se stupněm tělesného vývoje podobalo deseti až dvanáctiletému dítěti současného člověka.
Vědci se při zkoumání stoličky zaměřili především na růstové linie, které u primátů slouží jako ukazatel vývojových změn. Linie spolu se známkami opotřebení na vnějších stranách zubu ukázaly, že dítě zemřelo ve věku pouhých osmi let. Vývoj neandrtálců byl tedy oproti prvním moderním lidem (například Homo erectus) i současnému člověku značně rychlejší.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
