Rakety: od teorie k praxi

Nejdříve teorie
Pojďme do Ruska. Tam totiž jeden geniální učitel, později přezdívaný "otec kosmonautiky", stvořil základní teorii letů do kosmu. Rus Eduard Konstantin Ciolkovskij se narodil v roce 1857 do lesnické rodiny. Život neměl vůbec jednoduchý. Již v mladém věku onemocněl spálou a téměř ohluchl. Svůj talent tedy nemohl ve škole plně rozvíjet a musel se učit individuálně.

I tak se mu ale podařilo studovat a po získání učitelských zkoušek se dokonce sám stal učitelem aritmetiky a geometrie v Borovsku. Největší Ciolkovského vášní (anebo spíše posedlostí) byly úvahy a teorie o možných letech do vesmíru. Z roku 1880 dokonce pochází jeho první práce s názvem Teorie plynů. Setkala se však s odmítavým postojem, jelikož většina jeho prací byla na svou dobu spíše utopií, kterou společnost nedokázala strávit.

Po požáru svého domku přišel Ciolkovskij o řadu svých výpočtů a modelů, a tak se přestěhoval do Kalugy, vzdálené asi 190 kilometrů od Moskvy. Tam v roce 1903 vytvořil jednu ze svých mnoha publikací: Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji, která se stala základem teorie raket. "Otec kosmonautiky" sev textu zmínil o vícestupňových raketách, o možnostech pilotovaných letů a dokonce předpověděl, že nevýhodnější směsí paliva bude kapalný kyslík a kapalný vodík. Proslul však svou rovnicí, která se po něm také jmenuje - Ciolkovského. V ní jednoduše matematicky vyjádřil pohyb tělesa s proměnnou rychlostí, a ta se stala základním kamenem raketové techniky.
K. E. Ciolkovskij zemřel v roce 1935 jako již velmi vážený vědec, což dokazuje i to, že byl držitelem Rudého řádu práce za celoživotní zásluhy.

Na co teorie, když jde rovnou praxe?
Možná se tímto heslem řídil americký profesor Robert Goddard. Ten pracoval paralelně s Rusem Ciolkovským, ale žil v zámoří a nikdy s ním nebyl v kontaktu. Robert Hutchings Goddard se narodil v roce 1882 ve Spojených státech. Uvádí se, že ho na rozdíl od řady jeho kolegů neočarovaly romány Julese Verna ani snaha dostat se nad hranice atmosféry, ale jednoduše zalíbení v pyrotechnice. Po přečtení knížky H. G. Wellse Válka světů se nadchnul pro rakety i možnost létat do kosmu. Jeho první velká práce však byla také teoretická, a to když v roce 1912 dokončil svou matematickou teorii raketových motorů a přemýšlel, jak přemoci zábrany zemské gravitace. Bylo by divné, kdyby si jeho prací nepovšimla armáda - ta také začala financovat jeho výzkum. Výsledky pokusů do praxe dostaly ve druhé světové válce, a to v podobě obávané bazuky. Roku 1919 publikoval Goddard práci Metoda dosahování extrémních výšek a nechal si patentovat spoustu nových postupů.

Profesor Robert Goddard se svou první kapalinovou raketou Nell.|foto: NASA

Proslul však něčím naprosto jiným. V roce 1925 totiž zkonstruoval a také úspěšně vypustil první kapalinovou raketu, což byla do té doby věc naprosto nevídaná. Jmenovala se Nell a dosáhla výšky 12 m. Popularizace výsledků výzkumu však vázla, jelikož profesor neměl příliš v lásce novináře... Robert Goddard zemřel v roce 1945, zanechal po sobě obrovské množství technických řešení a na svém kontě měl přes 200 patentů na raketovou techniku.

Český vynálezce Očenášek experimentoval také...
Ludvík Očenášek patřil jistě k významným technikům z období první republiky a od roku 1928 se zabýval raketovou technikou. Sám byl inspirován Goddardem a s Oberthem, významným průkopníkem v této oblasti, se dokonce v Praze osobně setkal. Do historie raketové techniky se Očenášek zapsal v roce 1930, kdy na Bílé hoře v Praze vypustil řadu raket, z nichž některé byly i dvoustupňové. Vždyť také dosáhly výšky přes 1,5 km. V tisku se dokonce objevila zpráva, že Otčenášek hledá dobrovolníky na let k Měsíci. I přesto, že to samozřejmě byla novinářská kachna, se někteří lidé přihlásili.

Montáž první sovětské kapalinové rakety, vlevo přihlíží pozdější "Hlavní konstruktér" Sergej Koroljov.|foto: NASA

Bylo toho více
Jak je vidět, osobností, které se podílely na raketovém výzkumu, bylo mnoho. A to jsme ani nezmínili Francouze Pelterieho, Němce Obertha, který vychoval spoustu další raketových techniků, anebo Rusa Tichonravova, který v organizaci GIRD postavil první ruskou kapalinovou raketu GIRD-09.
Cesta raketového vývoje byla a ještě bude hodně spletitá. Ve středověku rakety zaháněly mongolské nájezdníky, na počátku 20. století sloužily průkopníkům k experimentům, ve druhé světové válce se z nich stala zbraň smrti a po roce 1957 začaly vynášet kosmické objekty za hranice naší atmosféry. Všechny je ale spojuje jedno, princip reaktivního pohonu. A tak do budoucna můžeme jen doufat, že se rakety budou využívat k mírovým účelům, ve prospěch vědy...

1. díl seriálu:
Rakety: od staré Číny ke křižákům
2. díl seriálu:
Rakety: od středověku po novověk

Doporučené odkazy:
Základní informace o kosmických raketách a jejich součástech
Přehled nejvýznamnějších informací o konstruktérech a technicích, kteří se zabývali kosmonautikou
Stručný životopis K. E. Ciolkovského v Malé encyklopedii kosmonautiky.
Poměrně rozsáhlý článek v češtině o Robertu Goddardovi.
Článek k 55. výročí úmrtí Ludvíka Očenáška na webu České astronomické společnosti