Masožravá houba v jantaru
Kus jantaru objevený v jihovýchodní Francii obsahuje naprostý unikát - "masožravou" houbu starou 100 milionů let.
Současné dravé houby jsou zvláštní stvoření, která napadají hlísty. Loví je pomocí lepivých struktur nebo lasovitých smyček, které se nafouknou, pokud jimi hlíst proleze. Uhynulého hlísta pak houba pomalu tráví. Evoluce těchto neobvyklých dravců se dá studovat jen velmi obtížně, protože houby postrádají jakékoli pevné části těla. O to významnější je nález dravé houby, která se před 100 miliony let zachytila v kusu jantaru.
Jantar obsahuje houbu, která vytváří lasovité smyčky, podobné smyčkám dnešních hub. V jedné z nich jsou patrně zachyceny pozůstatky pravěkého hlísta. Ovšem navzdory vnější podobnosti smyček se podle článku na stránkách Nature nejedná o příbuznou dnešních dravých hub. "Laso" pravěké houby totiž vytváří jediná dlouhá buňka, zatímco smyčky moderních druhů jsou složené ze tří buněk.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
