Korálové útesy v kyselém oceánu nepřežijí

23. září 2010

Emise oxidu uhličitého nemají na svědomí jen zahřívání planety, ale také změnu chemie oceánů, což se může korálovým útesům stát osudným.

Odborníci z Carnegie Institution, z Oddělení planetární ekologie, spočítali, že pokud budou emise oxidu uhličitého pokračovat stávajícím tempem, stanou se oceány už kolem poloviny století příliš kyselé na to, aby v nich korály mohly existovat. Podle článku, který vychází v novém čísle Science, bude jednou z prvních obětí Velký bariérový útes u severovýchodního pobřeží Austrálie, který představuje největší organickou strukturu na Zemi.

Voda kolem korálových útesů v letech 1750, 2007 a 2050
2 se mění na kyselinu uhličitou (H2CO3), která usnadňuje rozpouštění některých minerálů. Platí to zejména pro aragonit, který korály a další mořské organismy používají ke stavbě svých vnějších schránek.

Na obrázku jsou fialově znázorněny korálové útesy. Modrá barva představuje vodu s takovou koncentrací aragonitu, která je pro tvorbu korálových útesů optimální. Před průmyslovou revolucí - v roce 1750 - se těmto podmínkám těšilo 98 % všech korálových útesů. Taková voda ovšem rychle ubývá (viz stav v letošním roce) a v roce 2050 podle počítačového modelu zmizí úplně. Vyhlídky korálových útesů - už tak ohrožených stoupající teplotou a znečištěním vody - tedy rozhodně nejsou růžové.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.