Nejdřív Antarktida, pak vesmír

Jezero je asi 4 kilometry široké a 40 metrů hluboké. Pokrývá je stálá vrstva ledu silná 4 metry, která až dosud bránila bližšímu zkoumání hlubin. Ponorka by se do něj měla ponořit dvakrát - poprvé v říjnu roku 2008 a poté začátkem roku 2009. Vstup pod led jí mají umožnit vrtné soupravy s horkou vodou.

Europa|foto: NASA

Endurance je nyní naprogramovaná k tomu, aby v ledové vodě shromažďovala údaje o profilu dna a ponořených ledovců a vytvářela trojrozměrné mapy. Zároveň zde bude sbírat vzorky biologického materiálu, například chlorofylu, a sledovat parametry jezerní vody - teplotu, salinitu a hustotu.

Na Europě, kde vědci předpokládají obdobné poměry, jaké panují v Antarktidě, bude Endurance podle článku v New Scientist operovat zcela samostatně, v misích, které budou trvat maximálně osm hodin. Samostatnost je přitom jedním z hlavních požadavků, kladených na budoucí vesmírnou misi - odborníci z NASA totiž předpokládají, že navázat radiové spojení mezi Zemí a ledovým měsícem může trvat přibližně jednu a půl hodiny.

Kdy se ovšem mise uskuteční, je otázka. Současný prototyp je příliš velký na meziplanetární cestování a vyřešený není ani systém vrtáků, který by ponorku dostal pod ledový příkrov Europy. Navzdory těmto obtížím odborníci s misí zřejmě počítají. Vycházejí z toho, že sonda Galileo v oceánech Europy zachytila stopy uhlíku - základního stavebního kamene života. V některých oblastech se navíc k povrchu dostává oxid uhličitý a siřičitý, které naznačují existenci vulkanické činnosti.