Kytovci s nemocí z dekomprese

Kesonová nemoc neboli nemoc z dekomprese postihuje například potápěče, kteří se příliš rychle vynoří z velké hloubky. Příčinou je dusík, který se při prudkém výstupu uvolňuje z tkání ve formě bublinek. Ty mají na svědomí četné problémy, od pouhého svědění a vyrážky až po paralýzu a smrt. Kytovce by kesonová nemoc neměla postihovat, protože jejich plíce po dosažení hloubky ponoru 72 metrů zkolabují, což brání průniku dusíku do krevního oběhu.

Vorvaňovec zobatý|foto: Natacha Aguilar de Soto / University of La Laguna, Spain

Zoologové si ovšem všimli, že hynutí kytovců kvůli problémům s dekompresí je důsledkem testování podvodních sonarů. S vysvětlením nyní přišla skupina mořských biologů z Woodsova oceánografického institutu, která zjistila, že vorvaňovci reagují na sonar podobně jako na přítomnost svých přirozených nepřátel kosatek.

Při úniku před těmito dravci i před sonarovými vlnami se vorvaňovci opakovaně potápějí do malých hloubek, kde ke kolapsu plic nedochází a dusík proniká do tkání. Při vynořování je pak větší riziko vzniku bublinek dusíku, které postihují oběhový systém, mozek, svaly a tukovou tkáň.

Matematický model ukázal, že při použití sonaru je nejrizikovější situace, která vorvaňovce vede k tomu, aby se déle než tři hodiny opakovaně potápěli do hloubky 30 až 80 metrů pod hladinou moře. Omezení délky testování sonarů by proto podle článku na stránkách Science kytovce teoreticky mohlo ušetřit alespoň těch nejhorších následků.