USA varují před dalšími zásahy Turecka proti Kurdům

19. prosinec 2007

Americký senát ve středu schválil vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž jsou už tak dost vysoké americké výdaje na obranu - na žádost prezidenta Bushe navýšeny o dalších 70 mld dolarů - s tím, že tyto prostředky mají být použity na další operace americké armády v Iráku a Afghánistánu.

Ačkoli opoziční Demokraté mají, jak známo, v obou komorách Kongresu většinu, upustili nakonec od své snahy "svázat" zvýšené výdaje s nějakým konkrétním datem odchodu amerických vojsk z Iráku.

Požadavek Demokratů totiž narazil na tvrdý odpor prezidenta Bushe, který pohrozil, že by takový zákon musel vetovat - a ani vlivní opoziční demokraté si zřejmě v této chvíli nepřejí otevřený spor s prezidentem a tak asi raději ustoupili.

Hlasování v Kongresu se časově překrývá s další periodickou zprávou Pentagonu, která tvrdí, že v Iráku v poslední době nastal významný pokrok. Zlepšuje se viditelně celková bezpečnostní situace, což nemalou měrou přispívá k normalizaci poměrů v zemi. Irácká ekonomika nyní údajně opět vzrůstá o více než 6 procent ročně a neustále posilují irácké bezpečnostní síly - armáda a policie.

Počet teroristických útoků se od jara snížil na polovinu a došlo k důležitému usmíření představitelů tamní šíitské a sunitské části obyvatel. Vůdci obou těchto skupin se - podle zprávy Pentagonu - konečně "probudili" a postavili se společně proti útočníkům z Al-Kajdy. Za bezpečnost země proto ve stále větší míře zodpovídají domácí činitelé a nikoli cizí armádní jednotky.

I zpráva Pentagonu však varuje před přílišným optimismem a uvádí, že další pokrok v Iráku bude záviset na eventuálním prohlubování ekonomických a politických reforem a na řešení celé řady dalších problémů. Patří mezi ně například obrovská míra korupce, které podléhá velká část irácké policie, jakož i časté případy dezerce v irácké armádě. Zvláštní nebezpečí prý představuje zasahování do vnitřních iráckých věcí zvnějšku, zejména z Íránu a Sýrie, i když to vlády obou zemí popírají. Tolik tedy zpráva Pentagonu.

Zasahování "zvnějšku" ovšem představují i nejnovější turecké výpady proti Kurdům, vedené údajně jen proti kurdských teroristům, ale ve skutečnosti jsou velmi nepříjemné - a nebezpečné - i pro kurdské civilisty. V minulých dnech došlo hned k několika výpadům turecké armády a letectva na irácké území, což samozřejmě Američany velmi zneklidňuje. Právě v době, kdy by se mohlo zdát, že se tamní situace zlepší, hrozí válka mezi dvěma dosavadními spojenci Washingtonu, tedy Kurdy, kteří od počátku podporovali americkou intervenci v Iráku a Tureckem, které je dokonce členskou zemí NATO.

Americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová proto přiletěla v úterý narychlo na předem neohlášenou návštěvu do severoiráckého Kirkúku, obývaného Kurdy, a pak ještě do Bagdádu na jednání s vládními činiteli. Mezi Kurdy nebyla tentokrát přijata z žádným velkým nadšením, neboť je jasné, že zákroky turecké armády přes hranice Iráku nemohou probíhat bez aspoň tichého souhlasu Američanů. Na tiskové konferenci později prohlásila, že Spojené státy, Turecko a Irák mají "společný zájem v potlačení aktivit kurdských militantů", ale že by nikdo neměl postupovat tak, aby to ohrozilo stabilitu v tomto regionu.

Bushova vláda od počátku považuje kurdské rebely za teroristy a podle toho s nimi zachází, ale nepřeje si pochopitelně žádný další konflikt v této oblasti - to by znamenalo vlastně otevření jakési "druhé fronty" unitř Iráku.

I americký list Boston Globe nejnovější turecké výpady odsuzuje a píše: "v turecké armádě se prosazují nacionalisté za cenu porušování suverenity sousedního státu a na Spojené státy pak padá odpovědnost za něco, co odsuzuje i Evropská unie." Občasné výpady kurdských militantů podle deníku k žádné turecké vojenské intervenci ani bombardování kurdských vesnic neopravňují.

Americká ministryně zahraničí Riceová má tedy v této chvíli dosti obtížný úkol - musí nějak uklidnit obě strany a zabránit další eskalaci konfliktu, který by skutečně mohl narušit, nebo dokonce zvrátit konečně trochu nadějný vývoj v Iráku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Jan Bednář
Spustit audio