Suchozemský předek velryb
Skupina paleontologů identifikovala chybějící článek mezi kytovci a jejich suchozemskými předky.
Před 48 miliony let žil na území dnešního Kašmíru sudokopytník velikosti mývala, který připomínal miniaturního jelena. Savec, který dostal jméno Indohyus, měl určité znaky společné s kytovci - velrybami, delfíny a sviňuchami. Článek v časopise Nature upozorňuje zejména na asymetrickou strukturu středního a vnitřního ucha, která byla až dosud známá výhradně od kytovců.
Příbuzenství s kytovci dokazují také zuby dávného savce. Tým paleontologů pod vedením Hanse Thewissena z Univerzity v severovýchodním Ohiu studoval poměr izotopů uhlíku a kyslíku v zubní sklovině, který se u vodních a pozemních živočichů výrazně liší. Ukázalo se, že Indohyus má v zubech více uhlíku C-13, než je typické pro kytovce žijící ve vodě. Paleontologové proto předpokládají, že tento příbuzný velryb žil na souši a živil se suchozemskými rostlinami.
Ve vodním prostředí se však zřejmě vyskytoval dost často. Nasvědčuje tomu masivní stavba kostí jeho končetin, která při brodění se vodou zabraňovala přílišnému nadnášení. Podobné kosti se v současnosti vyskytují například u hrochů. Paleontologové předpokládají, že Indohyus se do vody uchyloval především v případě ohrožení, podobně, jak to dělají někteří dnešní primitivní jeleni - například kančilové (Tragulus).
Objev také podporuje dřívější teorie o tom, že první kytovci byli býložraví a predátoři se z nich stali teprve poté, co se tito savci adaptovali na život v mokrém živlu.
Video, ve kterém profesor Thewissen diskutuje o příbuzenství mezi sudokopytníkem Indohyus a velrybami, najdete zde.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
