Procházka oblohou (leden)

Zprava ho ohrožuje Býk s nejjasnější hvězdou Aldebaranem. Zleva následují Oriona jeho dva věrní souputníci - Velký a Malý pes. Stříbřitý pás Mléčné dráhy se klene od jihovýchodu k severozápadu. Orionův pás míří k nejjasnější hvězdě oblohy vůbec. Sírius ve Velkém psu tvoří jižní vrchol obrazce zvaného zimní trojúhelník, ke kterému dále patří hvězdy Prokyon v Malém psu a Betelgeuze v Orionu. Přímo nad hlavou máme Vozku se žlutavě jasnou hvězdou Capellou. Kousek níž narazíme na Blížence. Na severozápadě prochází Mléčná dráha přes Vozku, Persea a Cassiopeu. Ve Vozkovi zaujmou tři otevřené hvězdokupy - M36, M37 a M38, které jsou dobře viditelné v triedru.
Z planet je v lednu viditelný Merkur na večerní obloze, Venuše na ranní obloze, zatímco Mars můžeme pozorovat po většinu noci kromě jitra. Z obřích planet je pozorovatelný pouze Saturn, a to většinu noci kromě večera. Jupiter se po prosincové konjunkci se Sluncem ztrácí v jeho záři. Uran a Neptun jsou na večerní obloze téměř po celou noc.
Pokud jde o úkazy, už na 4. ledna kolem šesté ráno předpověděli astronomové maximum meteorického roje Quadrantid, pro které jsou příznivé pozorovací podmínky. V průběhu ledna dojde k několika konjunkcím. 5. ledna v šest hodin ráno to bude konjunkce Venuše s Měsícem. 19. ledna už v tři hodiny nastane konjunkce Měsíce s Aldebaranem, a 20. ledna v 1 hodinu se můžeme těšit na konjunkci Marsu s Měsícem. Dojde dokonce k zakrytu planety, ten však nebude z našeho území viditelný. O dva dny později, 22. ledna ve dvě hodiny, nastane konjunkce Měsíce s hvězdou Pollux.
A ještě měsíční fáze: V novu bude náš souputník 8. ledna, v první čtvrti 15. ledna, v úplňku, takže pozorovatelný po celou noc, pak 22. ledna, zatímco v poslední čtvrti si ocitne 30. ledna. Přejeme vám co nejvíce jasných nocí i dnů.