9. 1.

9. leden 2008

Sevdalinka Hudební formou, která je typická pro Bosnu - a s níž se v jiných balkánských zemí nesetkáváme, jsou balady zvané sevdah či sevdalinka. Slovanské kořeny se v nich prolínají s melodickými ozdobami Orientu. Ve své původní podobě byly tyto písně o touze a lásce na bosenském venkově často zpívané jako volná improvizace s loutnou saz, bez pravidelného rytmu. Album Sevdalinka, Sarajevo love songs, Sevdalinka, milostné písně ze Sarajeva, je ve své podstatě samplerem moderní podoby tohoto žánru, na němž se podíleli hudebníci z Bosny i některých dalších zemí.

Kad ja podoh na Bentbašu 4:05

Ve svém současném tvaru může mít sevdah velmi překvapivé zvukové barvy - které v tom následujícím případě vytváří kombinace akordeonu a houslí. Na albu se podílela i řada muzikantů žijících v exilu, což je vysvětlením, proč se třeba právě v té následující nahrávce ozve němčina.

Krai tanana šadrvana 06:17

Nahrávky pro album původně vznikly z iniciativy Paktu pro stabilitu v jihovýchodní Evropě, s podporou bosenského Goethe Institutu. O nástrojově nejkurioznější příspěvek na album se postarala skupina Quattro Bassi, kterou tvoří čtyři hráči na basové kytary.

Ljepi li su Mostarski dućani 05:18

Balady sevdalinka mohou sloužit i jako inspirace pro jazzmany: tu následující intrumentální ukázku společně natočili klavírista Markus Burger a saxofonista Dave Pozzi.

Theme of Nitď ja sanjam nitď ja drďjemam 07:28

Kombinace tradičního bosenského pěveckého stylu s moderním doprovodem akustické a elektrické kytary: zpívá Damir Imamović.

Što li mi se Radobolja muti 08:02 / stah 3:29

K albu Sevdalinka přispěl i turecký producent a hráč na flétny Mercan Dede, který ve světě prorazil především svojí elektronickou ambientní tvorbou.

Moi dilbere kud se šećeš 04:01

Na album přispěla i původem bosenská zpěvačka Jadranka Stojaković, která žije v Japonsku, a s doprovodem dvou japonských hráčů natočila baladu Što te Nema.

Što te nema 5:31

Sinoć sam ti Safo dvoru dolazio 05:13

Spustit audio