Posel u Merkuru
O planetě Merkur v příštích letech hodně uslyšíme. Letí k ní totiž americká sonda MESSENGER a můžeme se jistě těšit na celou řadu objevů. Tuto nejmenší, nejhustší a Slunci nejbližší planetu, totiž ještě žádná sonda tak důkladně nestudovala. MESSENGER byl u Merkuru poprvé minulý týden..
Ano, jistě namítnete, že americký Mariner 10 před 33 lety u Merkuru byl, ale ten jen třikrát proletěl kolem a vždycky nad stejnou polokoulí. Dodnes tedy neexistuje ani pořádná mapa této malé planety.
Slalom mezi planetami
Také sonda MESSENGER nejprve provede několik průletů kolem Merkuru, ale jen proto, aby se postupně dostala na jeho oběžnou dráhu. K tomu by mělo dojít v březnu 2011. Možná vám to připadá jako daleká budoucnost a nechápete, proč až za tři roky, když sonda prolétala kolem Merkuru už před týdnem?
Ale ve sluneční soustavě se nedá cestovat rovnou, jak bychom řekli "za nosem". Energeticky nejméně náročná cesta je delší a tak se nemůžeme divit, že MESSENGER prolétal v roce 2005 kolem Země, přestože z ní o rok dříve startoval a v roce 2006 a 2007 zase kolem Venuše. K dalším dvěma těsným průletům kolem Merkuru dojde v říjnu letošního roku a pak v září 2009. Cílem je, aby se postupně dráha družice podobala dráze Merkuru. K tomu pomůže i Slunce, kolem něhož MESSENGER proletí hned patnáctkrát.
Všechny tři plánované průlety kolem Merkuru proběhnou ve výšce 200 km, takže se můžeme těšit na pěkné snímky. Vybavení MESSENGERU se nedá srovnávat s Marinerem 10. Je mezi nimi 30 let technologického vývoje. První snímky už dorazily a skýtají pohled na povrch posetý krátery. Některé jsou světlejší, což znamená, že jsou poměrně mladé. Podobný jev pozorujeme také u měsíčních kráterů.
První snímky neznáma
Sondě MESSENGER se podařilo vyfotit asi půlku právě té polokoule, kterou Mariner 10 neviděl. Takže část povrchu vědci spatřili úplně poprvé. Průlet kolem Merkuru probíhal v závratné rychlosti, takže na fotografování nebylo příliš času. Sonda během několikadenního průletu pořídila na 1200 snímků a použila k měření několik palubních přístrojů. Vědci teď dychtivě očekávají celou řadu údajů o gravitačním a magnetickém poli planety nebo ultrafialových pozorování exosféry.
Zatím bylo zveřejněno jen několik snímků. Jeden zabírá celou planetu a lze na něm rozlišit útvary asi 10 km velké. Nejnápadnějším objektem na něm je obrovská pánev Caloris o průměru asi 1300 km. Její vznik je důsledkem srážky s obří planetkou nebo kometou a je jedním z nejmladších a zároveň největších obdobných útvarů v celé sluneční soustavě.
Slunce hrozí i pohání
Protože se sonda pohybuje blízko žhnoucího Slunce, jsou palubní přístroje chráněny stínítkem o rozměru přibližně dva metry. To úplně stačí, protože sonda sama o sobě je velká právě necelé dva metry. Samozřejmě sluneční panely jsou větší a mají rozpětí 6 metrů, ale dávat přes ně stínítko by byl naprostý nesmysl a spíše aprílový žert. Právě solární články zajišťují všem přístrojům potřebnou energii. U Merkuru budou dodávat 640 wattů, což je skoro dvakrát více, než dodávají u Země. MESSENGER používá kromě dvou hlavních také 16 pomocných trysek sloužících ke korekci dráhy.
Co se týká měřících přístrojů, tak výbava tunu vážící sondy je bohatá. Kamery s filtry pro barevné či černobílé snímkování má dvě. Jednu širokoúhlou a druhou s užším zorným polem. Spektrometrů má hned několik: gama, neutronový, rentgenový, plazmový a pro studium složení atmosféry a povrchu. Pro měření výšky nad planetou má laserový altimetr a na palubě je i magnetometr a přístroj pro radiový experiment.
Podrobné a přehledné informace o sondě MESSENGER včetně řady obrázků, videí a animací jsou dostupné na domovské stránce sondy.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka