Německý Bundestag uctil Lenku Reinerovou

Dnešní zasedání mělo pro nás obzvláštní význam, protože bylo plně ve znamení 91 leté Lenky Reinerové, poslední německy píšící pražské spisovatelky. Samotná autorka, která se obrátila se svým projevem na nejvyšší německé představitele, se nemohla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednání zúčastnit. A tak její projev přednesla herečka Angela Winklerová před plně obsazeným jednacím sálem bývalého Reichstagu, naplněným prominentními osobnostmi a mladými lidmi z Německa, Francie, Česka a Polska, kteří se zde účastní vzájemného pětidenního setkání, které dnes končí. V rámci diskuse na téma "Děti jako oběť nacismu" se seznámili s Terezínem, kudy na cestě do vyhlazovacích táborů prošly statisíce obětí holocaustu a kde byli vražděni političtí vězni. Při této příležitosti byla slavnostně otevřena výstava "Dívky z pokoje 28", připomínající děvčata, která procházela touto místností v Terezíně. Je sestavena z deníků, fotografií, maleb a vzpomínkových předmětů. Malby připomínají svět, ve kterém chtěla žít, ale již nikdy se ho nedočkala. O to bylo pak působivější setkání s dvojicí přeživších.

Účastníci měli k dispozici dokumentační materiál vydaný parlamentní knihovnou pod názvem "Lenka Reinerová - exil a domov jedné německo-české židovky", který kromě životopisných údajů uvedl bohatý přehled jejího díla, jež je zde dostupné, jakož i další desítky knih o německé okupaci Česka. Samotné pietní zasedání Bundestagu bylo pak zarámováno německy a česky přednesenou písní vzpomínající oběti nacistické hrůzovlády.

Jednání uvedl předseda Bundestagu Norbert Lammert připomínkou, že za několik dnů 30. ledna vzpomeneme 75. výročí, kdy převzetím moci nacisty tehdejší německá parlamentní demokracie ztroskotala. Jakého rozměru toto rasistické zaslepení a zničující vztek nakonec dosáhlo, se ukázalo dvanáct let poté, když Rudá armáda osvobodila Osvětim. Nalezla tam osm tisíc vyčerpaných lidí. Celkem tam bylo deportováno a povražděno 1,2 milionu žen a mužů, starců í dětí. Lammert zdůraznil, že současně v této hodině spolkový sněm vzpomíná všech obětí tohoto bezpříkladného totalitního režimu - Židů, křesťanů. Sintiů, Romů, zdravotně postižených lidí, homosexuálů, jinak smýšlejících, jakož i mužů a žen odporu, zajatců a dezertérů, starců a dětí nasazených na frontu. Rovněž nuceně nasazených a milionů lidí, které nacistický režim pronásledoval, mučil a povraždil. Současně spolkový sněm přiznává svou zvláštní odpovědnost v boji proti antisemitismu a rasismu, které nelze tolerovat. Letos byla pozvána česká spisovatelka a novinářka Lenka Reinerová, aby pronesla hlavní projev. Protože se zasedání Bundestagu nemohla osobně zúčastnit, pozdravil ji Lammert jménem Bundestagu do Prahy, kde na německém velvyslanectví sledovala přímý přenos tohoto zasedání. Zhodnotil přitom její život a upozornil, že nemohla po roce 1968 po dlouhá léta publikovat, protože byla označena za politicky nespolehlivou. Nyní čtyřicet let po Pražském jaru je Praha nejen kulturním srdcem Evropy, ale Česko a Německo se spolu nacházejí ve středu mírové a demokratické Evropy. S velkou pozorností pak shromáždění vyslechli projev Lenky Reinerové. Podle ní je zcela mimořádným prožitkem, když v německém Bundestagu může vystoupit židovka z Prahy, hlavního města malé demokratické republiky, která v třicátých letech byla pro odpůrce nacismu azylovou zemí. V roce 1939 po zřízení protektorátu Čechy a Morava bylo zahájeno pronásledování židů a celá její jedenáctičlenná rodina byla nacisty povražděna. Ona sama přežila jedině proto, že odešla do Paříže, kde pak byla uvězněna a jen díky přátelům, především spisovatelům Egonu Erwinu Kischovi a Franz Carl Weiskopfovi nalezla po strastiplné cestě azyl v Mexiku. Tam pracovala na československé diplomatické misi, kde se účastnila protifašistického odboje. Tam ji také dostihla informace, že ve Wannsee u Berlína se konala konference pod vedením Reinharda Heydricha, na které vznikla idea holocaustu. Židé měli být beze zbytku likvidováni a tzv. méněcenné národy jako Češi, Slováci a Poláci vystěhováni do odlehlých regionů a nebo otročit do úplného vyčerpání pro třetí říši. Lenka Reinerová ve svém projevu upozornila, že se tomu ani nechce věřit, ale bohužel jde o skutečnost. Aby se něco obdobného nemohlo opakovat, je nutno rozhodně vystoupit proti obdobným neštěstím, jaké dnes představuje terorismus a to každý svými prostředky a možnostmi. "Tento zločin se povede vymýtit a učinit život pro nás všechny prospěšný a radostný," ukončila svůj projev Lenka Reinerová. Poté přednesla herečka Winklerová její povídku "Výlet k labutímu jezeru", mající za námět holocaust. Nejvyšší němečtí představitelé pak pozdravili přítomnou dceru autorky Annu Fodorovou, jejího zetě a vnučku. Celý akt byl přenášen německou televizí a rozhlasem a tlumočen do několika evropských jazyků.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .