Stimulace mozku může zlepšit paměť
Hluboká mozková stimulace, používaná například k léčbě Parkinsonovy nemoci, může pomáhat i s léčbou jiných chorob. Stimulací hypothalamu lze ovlivnit bolesti hlavy a agresivitu u lidí nebo stravovací návyky zvířat. Studie, která vyjde v Annals of Neurology, přináší poznatky o léčbě pacienta trpícího morbidní obezitou. Po provedení hluboké mozkové stimulace si začal vzpomínat na neobvykle přesné detaily svého života.
Tým vedený profesorem Andresem Lozanem se v torontské nemocnici snažil vyléčit padesátiletého muže trpícího obezitou, u kterého neuspělo už několik léčebných metod. Lékaři stimulovali pacientův hypothalamus prostřednictvím implantovaných elektrod a snažili se najít oblasti potlačující chuť k jídlu. Pacient se přitom náhle rozpomněl na setkání s přáteli před třiceti lety. S rostoucí intenzitou stimulace byly vzpomínky věrnější a věrnější. Stejného jevu se podařilo dosáhnout i při dvojitém slepém pokusu.
Dva měsíce po propuštění z nemocnice podstoupil pacient stejnou proceduru znovu. Lékaři při tom zkoušeli jeho paměť a dospěli k závěru, že po třech týdnech průběžné stimulace hypothalamu se výrazně zlepšila pacientova schopnost učit se. Zjistili také, že si snadněji zapamatovával dvojice nesouvisejících objektů během stimulace než v normálním stavu.
Hluboká mozková stimulace tedy může působit na paměť stejně kladně jako na pohyb a navíc může vědcům otevřít nový pohled na to, jak vlastně paměť funguje.
Poslechněte si přednášku prof. Evžena Růžičky o hluboké mozkové stimulaci, kterou jsme vysílali v sobotu 2. února v rámci pořadu Víkendová univerzita.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
