Železný důl kultury Nazca

31. leden 2008

Nedotčený důl odkrytý na jihu Peru dokresluje znalosti archeologů o využití železné rudy ještě před zformováním říše Inků. Ruda krevel sloužila obyvatelům plání Nazca především jako barvivo.

Už v letech 2004 - 2005 se podařilo objevit zcela zachovalý důl, starý zhruba 2000 let. Výsledky systematického archeologického průzkumu publikovala v těchto dnech na svých internetových stránkách Purdueská univerzita. Samotný nález dokládá, že také staré andské civilizace si kovů cenily, i když je nevyužívaly způsobem obvyklým ve Starém světě.

Kovový pigment se uplatňoval především při zdobení keramiky, barvení textilu nebo zdobení staveb. Anďané nikdy nezvládli metalurgii natolik, aby dokázali vyrábět železo. Nicméně krevel, jedna z železných rud, měl v jejich civilizaci symbolickou hodnotu. Byl vzácným zbožím pro elitu.

Podle slov vedoucího výzkumného týmu Kevina J. Vaughna otevírají všechna nová zjištění prostor širšímu multioborovému výzkumu. Informace jsou podstatné jak pro humanitní vědce, kterým prozradí mnoho o společenském uspořádání zaniklé předkolumbovské civilizace, tak pro exaktní vědce, kteří se pro změnu zajímají o starou andskou technologii.

V samotném dole objevili vědci ještě zbytky kukuřice, úlomky keramiky a kamenné nástroje, datované na počátek našeho letopočtu. Jejich další zkoumání pravděpodobně pomůže lépe pochopit civilizace, které nepoužívaly železo k výrobě zbraní.

autor: Luboš Veverka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.