Český vědec publikuje v Nature Materials
V prestižním časopise Nature Materials vychází článek o chování oxidu manganatého za vysokého tlaku, jehož spoluautorem je doktor Jan Kuneš.
Oxid manganatý (MnO) odborníci velmi intenzivně studují už od poloviny minulého století a často ho uvádějí jako typický příklad materiálu se silnou elektronovou korelací. Tyto materiály mají tu vlastnost, že i slabé vnější vlivy, například tlak nebo změna teploty, dokážou podstatně změnit jejich vlastnosti. Kvantitativní popis takových materiálů je výdobytkem posledních několika let, kdy byla vyvinuta nová výpočetní metoda - takzvaná metoda dynamického středního pole. Oxid manganatý je logicky jedním z prvních kandidátů na aplikaci této metody.
Za normálních podmínek představuje oxid manganatý perfektní izolátor, ale pod vysokým tlakem se z něj stává vodič. Cílem práce doktora Kuneše a jeho kolegů z kalifornského Davisu a ruského Jekatěrinburgu je zjistit, jak k tomu u oxidu manganatého dochází a jak to souvisí se změnami magnetických a dalších vlastností.
Doktor Kuneš pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR od roku 1998. V roce 2002 získal titul PhD., od té dobry pracuje s krátkými přestávkami v zahraničí. Nejprve strávil tři roky na Kalifornské univerzitě v Davisu, nyní je druhým rokem na univerzitě v bavorském Augsburgu. Zabývá se počítačovým modelováním vlastností látek, studiem nových materiálů a především vývojem a aplikacemi nových výpočetních metod. Kromě fyziky rád leze po skalách, jezdí na lyžích a na kolečkových bruslích. Více o jeho práci lze najít na http://www.fzu.cz/~kunes/.
Zpracováno podle tiskové zprávy Akademie věd ČR
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
