Rychlá evoluce moderního člověka
Během uplynulých 100 000 let se moderní člověk rozšířil prakticky do všech koutů Země a musel se adaptovat na nová životní prostředí. Odborníci předpokládají, že migrace měla za následek rychlou evoluci, během které se zvýšeným tempem měnily určité geny.
Podporu této teorii poskytuje práce francouzských a španělských genetiků, o které informuje článek na stránkách Science. Tým využil databáze Phase II mezinárodního projektu HapMap a v DNA více než dvou set lidí z různých etnik hledal mutace označované jako jednonukleotidové polymorfismy (single nucleotide polymorphisms neboli SNP) - místa genů, kde se dědičná informace liší jedním písmenem genetického kódu.
Na základě statistické analýzy výskytu SNP tým identifikoval 582 genů, které se během uplynulých šedesáti tisíc let v různých lidských populacích vyvíjely různým způsobem. Funkce většiny těchto genů zatím zůstává neznámá, ale o přibližně padesáti se už ví, že v daném prostředí podstatně přispívaly k přežívání a reprodukčnímu úspěchu svých nositelů. Příkladem mohou být geny ovlivňující imunitní odpověď na přítomnost různých patogenů nebo geny umožňující trávení nových složek potravy - například škrobu nebo etanolu.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.