Nebezpečí z moře
Přírodní katastrofy, které ohrožují jižní Itálii, jsou většinou spojovány se sopkami, případně s rozsáhlými požáry. Málo se ví o tom, že hrozba může přijít také z moře.
Nebezpečí představují tsunami, která ve Středozemním moři vznikají přibližně jednou za sto let. V roce 1908 vyvolalo zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy stupnice tsunami, které zasáhlo oblast Messinského průlivu. Vlna dosahující výšky deseti metrů za sebou tehdy zanechala desítky tisíc mrtvých a téměř zničila města Messina a Reggio di Calabria.
Stefano Lorito a jeho kolegové z Národního institutu geofyziky a vulkanologie v Římě využili historická data k vytvoření počítačové simulace tsunami, generovaného ve třech oblastech Středozemního moře, různě vzdálených od pobřeží Itálie. Modely ukázaly, že tato tsunami by se svou silou značně lišila. Například zemětřesení u řeckého pobřeží by mohlo vyvolat až pětimetrové tsunami, které by během hodiny zasáhlo jihovýchodní pobřeží Sicílie a Itálie. Pokud by tsunami ale spustilo zemětřesení u severní Afriky nebo v Tyrhénském moři, vlna by dosáhla výšky jen jeden a půl metru.
Studii italských odborníků otiskne Journal of Geophysical Research.
Související článek:
Generátor tsunami
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
