Manželství s příbuzným má své výhody
V mnoha kulturách jsou manželské svazky mezi příbuznými pokládány za tabu. Také vědecké práce je často mají za problematické kvůli vyššímu riziku výskytu dědičných nemocí u potomků. Několik studií ovšem poukázalo na možná pozitiva.
Jedním z nich bylo, že v manželstvích mezi bratranci a sestřenicemi se rodí více dětí než v manželstvích dvou nepříbuzných lidí. Studie ovšem byly prováděny na území Pákistánu a Indie, kde se vliv genetiky jen obtížně odlišuje od sociálních a ekonomických faktorů.
Ověřit teorii o plodnosti příbuzenských manželství se rozhodli genetikové ze společnosti deCode Genetics v Reykjavíku. Prostudovali záznamy o 160 000 manželství uzavřených na Islandu v letech 1800 až 1965. Island pro tento typ studie představuje ideální terén - vzhledem k nízkému počtu obyvatel se zde lidé příbuzenským svazkům nemohli vyhnout. Navíc faktory jako ekonomický příjem, velikost rodin a užívání antikoncepce jsou zde v celé populaci relativně vyrovnané.
Výsledky studie podle článku v Science ukázaly, že manželské svazky mezi bratranci a sestřenicemi jsou opravdu plodnější než manželství nepříbuzných párů. Například ženy narozené v letech 1800 až 1824 a provdané za bratrance, měly v průměru 4,0 dětí a 9,2 vnoučat. Naproti tomu při svazku se vzdálenějším příbuzným měly v průměru 3,3 dětí a 7,3 vnoučat.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
