Viktor Preiss opět v roli tazatele
Druhý díl knižní podoby rozhlasových rozhovorů Viktora Preisse Báječný svět 2 se od prvního liší osobnostmi u mikrofonu - přináší jiné životní a profesní osudy a s nimi i nové myšlenky. Dikce je však obdobná. Knížce dala opět konečnou podobu redaktorka ČRo 2 - Praha Jitka Škápíková, která o rozhovory pečovala také v rozhlase.
Preiss pokládá kolegiální a přátelské otázky - však si zas vybral lidi, jichž si váží a které má rád. Jde pod povrch věcí, nalézá kontexty, které by tazateli, jenž nezná umělecké profese zblízka, možná unikly. Každý rozhovor je uveden hutným souhrnem tvorby zpovídaného a kratičkým portrétem z pera Viktora Preisse, jenž otvírá pomyslné dveře k rozhovoru. Tyto drobné eseje, které obsahují vedle osobního pohledu i obecnější úvahy o umělecké tvorbě, jsou vstupní branou k charakteru rozhovoru samého.
Preiss v roli publicisty nepomíjí celkovou profesní dráhu partnera dialogu, spíš se však soustřeďuje na jedno či dvě základní témata, jimž pak věnuje hlavní pozornost. Třeba Gustav Oplustil mluví o proměnách (televizní) zábavy, Blanka Bohdanová o svém malování; s Jiřím Bartoškou či Jiřím Novotným Preiss uvažuje, proč se herec "chytí" jiné, byť příbuzné profese; Michal Pavlata prozrazuje, jak snášel úděl "výborného neznámého herce", Martin Hilský přibližuje fenomén Shakespeare, Dušan Klein vypráví, jak se mu dařilo vyhýbat normalizačním tématům a co se mu přece jen podařilo prosadit...
Rozhovory netěkají, neroztékají se k bezbřehosti. Otázky jsou inspirativní a nevtíravé, nikoliv "všeználkovské", byť tazatel stále zůstává zasvěceným partnerem; a hlavně - nechávají rozsáhlý prostor pro fakta i reflexe. Odpovědi jsou často vlastně také vytříbeně formulovanými malými eseji, ale zároveň z nich dýchá atmosféra vzájemné důvěry a upřímnosti. Pohled do duše tazatele i tázaných patří k nejcennějším přínosům každého z dialogů i knížky jako celku.
Jitka Škápíková, Báječný svět , Mladá fronta, 2007, 240 stran
