Stopy neolitického zemědělství v Egyptě

23. září 2010

Archeologové objevili zatím nejstarší důkazy o zemědělství ve starověkém Egyptě.

Pouhý centimetr pod povrchem půdy úrodné oázy vzdálené asi 80 kilometrů od Káhiry objevil americko-holandský tým archeologů zbytky staré zemědělské vesnice. Při vykopávkách vědci našli zrna domestikované pšenice a ječmene, stejně jako pozůstatky domestikovaných zvířat - koz, ovcí, a prasat. Žádný z těchto druhů rostlin a živočichů není v oblasti původní, což ukazuje, že sem zřejmě byly záměrně dovezeny. Podle radiokarbonového datování nálezy pocházejí z období neolitu - jsou staré asi 7000 let. Jedná se o vůbec nejstarší doklad existence zemědělské kultury kolem Nilu.

Ječmen starý 7000 let

Mezi nálezy byl také náhrdelník zhotovený z druhu mušlí, které se vyskytují jen na pobřeží Rudého moře. Jeho přítomnost v egyptské oáze podle zprávy z Kalifornské univerzity v Los Angeles ukazuje na možnost existence obchodní trasy, která Egypt spojovala s kulturami Blízkého východu.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.