Občan Havel bilancující, nespící
Pro někoho možná zbytečná a sentimentální vzpomínka na to, co je zaplaťpánbůh za námi, pro jiné naopak zbytečně stručná připomínka toho, co tu bylo, o co jsme přišli a co už nikdy mít nebudeme. V každém případě je Občan Havel dokumentem, který nenechává diváky chladné - soudě i dle mediální pozornosti, které se mu dostává. UVNITŘ TRAILER A AUDIA!
Navzdory délce filmu (v žánru dokumentu nadprůměrné) Občan Havel v žádných místech nenudí. Tím není míněno, že by se jednalo o řachandu od začátku do konce. Jedná se o film vyvážený po všech stránkách filmařského řemesla - milovníci škatulek by mohli hovořit o ideální tragikomedii (chvíli se popadáte za bránici, chvíli vám běhá mráz po zádech).
Politickou korektností či nezaujatostí je zbytečné se na těchto místech zabývat. Havlovi odpůrci budou z kina tak jak tak odcházet rozčíleni, příznivci potěšeni až dojati. O politickou vyváženost tu ale z principu nejde. Jedná se daleko více o portrét osobnosti, jejího bezmála dvacetiletého vývoje, který byl jen shodou okolností úzce spjat s našimi novodobými dějinami.
Když vynecháme ty v recenzích často omílané věty o Havlově názorové konzistenci, o jeho trefném a svěžím glosování okolí či o tom, že před Kouteckého kamerou se choval, jako by ani neexistovala, jsou to většinou detaily. Dobře nasnímané pohledy, kratší či delší rozhovory, které se do oficiálního zpravodajství nikdy nedostaly. Zdánlivě nepodstatné věty a souvětí vyřčené v soukromí, které o samotné osobnosti Václava Havla vypovídají víc než jakýkoli zpravodajský šot. Ony detaily se často dotýkají i aktuálních témat.
Překvapily mě záběry odhalující přítomnost Jana Švejnara na jednáních z devadesátých let, méně už jeho neutrální pohledy do prázdna, nám dnes dobře známé. Celým filmem se jako leitmotiv proplétá vztah Havla s Klausem - rovněž s ne zrovna očekávatelným výsledkem - v krizových a důležitých momentech Havel Klausovy názory a nápady velmi respektoval. Že tedy ona věčná rivalita mezi dvěma Václavy je opravdu založena ryze na osobnostní bázi, profesionální respekt tu panoval oboustranně.
Za zmínku stojí jistě i vztah Havla s Milošem Zemanem. Stačí jen jedna scéna ze zákulisního jednání před uzavřením opoziční smlouvy, aby člověka zamrazilo ze Zemanových bezskrupulózních intrikářských a mistrně manipulativních praktik, jakými byl schopný ovlivňovat názorové oponenty. Pozitivních nebo zarážejících odhalení vztahů mezi jednotlivými aktéry politického dění minulých dvaceti let tu každý najde úměrně své houževnatosti, s jakou se politice věnoval. Závěr si každý odnese ale stejný: doba prezidentství Václava Havla byla i v kontextu moderních evropských dějin zcela ojedinělá. Ať už se nám to líbí, nebo ne, byla neopakovatelná.
A kdyby už nic jiného, jedná se o další z důkazů toho, že formát celovečerního dokumentu není předem ztraceným žánrem. Že i na něj se prostě může "chodit" a hovořit o něm se srovnatelnou vervou jako o premiéře hraného filmu (první průkopnicí tohoto fenoménu byla před několika lety Erika Hníková s diváckým trhákem Ženy pro měny). Ona ve filmech tak často hledaná autentičnost, přesvědčivost a snaha o nalezení tématu se může také vyloupnout poměrně snadno - když je předem jasný záměr. Na formě sdělení pak až tak nezáleží.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Aerofilms
Občan Havel (Citizen Havel) dokumentární, Česko, 2007
Režie: Pavel Koutecký, Miroslav Janek
Účinkují: Václav Havel, Bill Clinton, Jan Tříska, Václav Klaus, Dagmar Havlová-Veškrnová, George W. Bush, Miloš Zeman, Ladislav Smoljak, Mick Jagger, Taťána Fischerová, Keith Richards, Mejla Hlavsa, Eva Holubová, Barbora Hrzánová
