Nezávislé Kosovo má uznání USA i velkých evropských zemí

V první den nezávislého albánského Kosova přislíbila uznání novému státu většina klíčových zemí světa. Ostře se naopak proti kosovské samostatnosti postavily Rusko a Srbsko, které tím ztratilo patnáct procent svého historického území. V Bělehradě a v srbské části Bosny pokračují pouliční protesty, v samotném Kosovu je klid.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky Albánie a nezávislého Kosova

Vlajky Albánie a nezávislého Kosova | Foto: AFP

Šéfové diplomacií členských zemí Evropské unie se dnes Bruselu se nedokázali shodnout, jestli má sedmadvacítka jako celek nový stát na mapě Evropy uznat. Bude tak na jednotlivých členských zemí, jak se Kosovou postaví.

Předpokládá se, že v brzké době uzná nezávislost Kosova asi 17 evropských zemí. Zatím tak oficiálně učinily Francie a Velká Británie, podle vyjádření dalších ministrů zahraničí se k nim brzy přidají minimálně Itálie a Německo.

Důležitým signálem pro evropské země je přitom postoj Spojených států, které dnes formálně Kosovo jako nezávislou zemi uznaly. "Gratulujeme obyvatelům Kosova k této historické události," stojí v prohlášení ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové.

Srbský premiér Vojislav Koštunica poté na mimořádném zasedání parlamentu oznámil, že jeho vláda odvolala na protest svého velvyslance z USA. "Rozhodnutí Spojených států nezmění tento falešný stát (Kosovo) ve skutečný," odsoudil Koštunica krok Washingtonu.

Česko počká, až Kosovo uzná většina států EU

Česká republika zatím podle vyjádření našich diplomatů vyčkává na vývoj situace. Pro případné uznání nezávislosti Kosova si klade dvě podmínky - jednak musí oblast uznat většina evropských států a záležet bude i na chování kosovské vlády.

"Nechci stanovit žádné datum. Uznám to, jakmile uvidím, že valná většina evropských států je již uznala, a za druhé uvidím, že chování kosovských autorit je takové, že za to můžu s dobrým svědomím nést zodpovědnost," řekl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Naopak třeba Španělsko, Kypr, Řecko, Bulharsko, Rumunsko nebo Slovensko se k uznání Kosova vůbec nechystají. Důvodem jsou většinou obavy ze separatistických tendencí. Španělsko prohlásilo, že Kosovo vzniklo v rozporu s mezinárodním právem bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN.

Abcházie a Jižní Osetie žádají stejné uznání jako Kosovo

Kosovští politici odeslali světovým vládám 192 dopisů se žádostí o uznání nového státu. Jako první tak oficiálně učinil Afghánistán. Požadavek na stejné mezinárodní uznání dnes vznesly také Abcházie a Jižní Osetie, proruské separatistické regiony Gruzie.

Rusko už dalo najevo, že na základě kosovského precedentu může přehodnotit svou politiku vůči jiným postsovětským státům, které se samy vyhlásily. Prohlášení ruského parlamentu se vedle Abcházie a Jižní Osetie týká také Podněstří v Moldavsku a Náhorního Karabachu, kde se Arméni odtrhli od Ázerbájdžánu.

Do ulic opět vyšly tisíce protestujících Srbů

Srbsko mezi tím zaplavují protesty proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova. V Bělehradě při studentských protestech se odehrálo několik incidentů. Několik tisíc studentů se od Náměstí republiky vydalo k bělehradské dominantě, chrámu svatého Sávy.

Cestou házeli kameny do výloh už zničené restaurace McDonalds, pokusili se zaútočit i na tureckou ambasádu. Těsně před kostelem se strhla menší rvačka. Studenti provolávali hesla "Kosovo je srdcem Srbska!" a "Nedáme Kosovo!". Podle nich se všichni Srbové vždycky kolem otázky Kosova a Metochije sjednotí.

Srbové se shromažďují i v sousední Bosně, kde mají svou Republiku srbskou. Policie musela ve městě Banja Luka chránit kancelář americké ambasády. Desetitisíce lidí se sešly také v srbských obcích v samotném Kosovu. Srbové v Kosovské Mitrovici odmítli prohlášenou nezávislost, Srbsko a Rusko ji podle nich nikdy nedopustí.

V Kosovu panuje klid

V Kosovu je však po nedělním jednostranném vyhlášení nezávislosti na zbytku Srbska převážně klid a Severoatlantická aliance nevidí potřebu posilovat svůj tamní kontingent 17.000 vojáků. Vyplynulo to z dnešního prohlášení vrchního velitele sil NATO v Evropě Johna Craddocka v Bruselu

Ani příslušníci českého kontingentu KFOR v Kosovu zatím nezaznamenali žádné incidenty. "Jediné, co dá očekávat v souvislosti s vyhlášením nezávislosti, je větší riziko občanských nepokojů. Právě občanské nepokoje a zvládání davu, to je úkol, na který se příslušníci 12. kontingentu české armády v misi KFOR připravovali už doma a absolvovali na toto téma několik cvičení," informoval mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

V Kosovu je teď na 500 českých vojáků, kteří zajišťují klid a bezpečí v severovýchodní části území, včetně hranice se Srbskem. Kvůli případnému zvládání nepokojů mají k dispozici výstroj těžkooděnce, tedy štíty, ochranné oděvy, helmy a brokovnice s gumovými projektily. Kontingent před nedávnem posílila jedna záložní rota.

Martin Hromádka, Vít Pohanka, Vlastimil Milý, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme