Nástrahy čínských železnic

Jen pro ilustraci: v každém okamžiku se má deset milionů Číňanů nacházet ve vlaku. Načasování kalamity skoro vypadá jako pomsta přírody za škody, které jí expandující čínské hospodářství způsobuje. Sněžit začalo totiž pouze pár dní před začátkem největších čínských svátků - oslavy čínského Nového roku. Na Nový rok spojený s jedním či dvěma týdny volna se každý Číňan snaží být s rodinou a pro desítky milionů dělníků pracujících často na druhém konci země je to jediné období v roce, kdy se se svými blízkými vidí. Nemůžeme se divit, že těsně před svátky se během několika dní přepravuje kolem 180 milionů lidí napříč celou zemí. Právě v těchto dnech letos kalamita vypukla.

Bylo by však chybou předpokládat, že pokud zrovna nesněží, čínské dráhy fungují z našeho pohledu normálně. Cestovatele zvyklého na evropské železnice zde čeká celá řada netušených nástrah.

První šok přijde hned u pokladen na nádraží, když cizinec zjistí, že do vytouženého místa si jízdenku koupit může, ale první nevyprodané vlaky jedou třeba až za několik dní, nebo dokonce za týden. Tupost personálu a cestovatelova neznalost čínštiny mohou být velkým problémem. Opatřit si jízdenku totiž často obnáší několikeré hádání s personálem, který cizincům zapírá existenci některých spojů ve snaze prodat co nejdražší vlak. Koupí jízdenky ale vše nekončí, právě naopak.

Vyprahlé pouště se vzdušnými víry na dalekém západě Číny (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang)|foto: Jakub Kocurek

Pověstná čínská byrokracie je všudypřítomná a po kontrole zavazadel rentgenem je člověku poprvé zkontrolována jízdenka a může se vydat hledat správnou čekací halu. Ano, hal je zde několik a vy musíte na svůj vlak čekat v té určené. Do haly vás pustí až po opětovném zkontrolování jízdenky. Číňané chodí na vlak tak dvě tři hodiny předem, někdy i dříve, to aby si měli v čekárně kam sednout a zaujali výhodné pozice co nejblíže ke vchodu na nástupiště. Asi tak půl hodiny před plánovaným odjezdem vlaku to začne v hale vypadat jako v úlu. Všichni se (i se svými početnými zavazadly za vzájemného strkání a pošťuchování) derou k zavřenému vchodu na nástupiště.

Když je vchod po dvaceti minutách otevřen, dosahuje davové šílenství vrcholu. Obtěžkáni nejrůznějšími vaky, taškami a kufry, pádí vaši spolucestující k vlaku a kontrolor jízdenek se má hodně co ohánět, aby všechny zkontroloval, ale evidentně má praxi. Neznalému cizinci vrtá hlavou, kam všichni spěchají, když každá jízdenka je zároveň místenkou na konkrétní sedadlo. Vše pochopí po nástupu do vagónu - sedadel pro cestující je dost, což se bohužel nedá říci o prostoru pro zavazadla.

Z okna čínského vlaku můžete vidět zelenou subtropickou jižní Čínu (Kuej-lin, provincie Kuang-si)|foto: Jakub Kocurek

Jaké další nástrahy na vás číhají v čínských vlacích? To se dozvíte zde ve čtvrtek 6. března.