Procházka oblohou (březen)
Jaro se nezadržitelně blíží, to astronomické s přesností na hodiny a minuty. Slunce se totiž přibližuje k jarnímu bodu v souhvězdí Berana, kterého dosáhne ve čtvrtek 20. března přesně v 6 hodin a 48 minut. Délka noci se vyrovná délce dne. Co uvidíme na noční obloze?
Orión a další zimní souhvězdí sestupují k západnímu obzoru, obloze začínají vévodit souhvězdí jarní. Nad jihem můžeme spatřit souhvězdí Lva s jeho nejjasnější hvězdou Regulem. Směrem doleva dolů, tedy dále k jihovýchodu, se nalézá souhvězdí Panny s nejjasnější hvězdou Spikou. Nad východem, téměř uprostřed mezi nadhlavníkem a obzorem, objevíme načervenalou hvězdu Arktur, dominantu souhvězdí Pastýře. Pod ním pak můžeme nalézt oblouček hvězd, nazývaný Severní koruna. Nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí je Gemma, což můžeme přeložit jako drahokam.
Z objektů vzdáleného vesmíru stojí za zmínku nádherná spirální galaxie M 81 v severní části Velké medvědice, kterou lze za dobré viditelnosti spatřit i v běžném triedru. Známe ji také jako Bodeho galaxii, podle jejího objevitele německého astronoma Bodeho. Je vzdálená asi 10,5 miliónu světelných let a její průměr je 95 tisíc světelných roků.
Březen nebude pro planety příznivý, uvidíme jen tři ze sedmi. Merkur, Venuše, Uran a Neptun jsou nepozorovatelné, čest zachraňují jen Mars, viditelný většinu noci kromě jitra, stejně jako Saturn. Jupiter bude zářit na ranní obloze.
Ještě horší je to s březnovými úkazy. Podle astronomické ročenky je sice několik konjunkcí, ale odehrávají se buď v denním čase, nebo mimo viditelnost planet na našem území. A tak na závěr alespoň měsíční fáze: 7. března je Měsíc v novu, v první čtvrti se objeví čtrnáctého, v úplňku pak jedenadvacátého. V poslední čtvrti se náš souputník ocitne 29. března.
Hezkou a ničím nerušenou podívanou!
