Jak usíná vorvaň
Náhodné setkání se skupinou vorvaňů umožnilo zoologům vidět chování, které bylo u velryb až dosud zcela neznámé.
Tým vědců z britské Univerzity v St. Andrews pod vedením Luka Rendella monitoroval chování a zvukové projevy vorvaňů (Physeter macrocephalus) u pobřeží Chile. Během jedné výpravy se na lodi dostal přímo doprostřed skupiny vorvaňů, kteří vertikálně "viseli" ve vodě. Žádná z velryb nevěnovala lodi sebemenší pozornost - až do chvíle, kdy do jedné z nich lehce narazila. Vědci zažili chvilku strachu, že se obrovská zvířata obrátí proti nim, ale vorvani v klidu odpluli o kus dál.
Podobné svislé vznášení se ve vodě, kterým vorvani tráví asi 7 % svého času, bylo zaznamenáno už předtím, ale jeho význam byl záhadou. Britští zoologové pro něj po svém zážitku mají překvapivé vysvětlení - vorvani takto spí. Překvapivé proto, že o delfínech a velrybách se vědci zatím domnívali, že i ve spánku zachovávají aktivitu jedné mozkové hemisféry a mají otevřené jedno oko. Důvodem měla být skutečnost, že se potřebují periodicky vynořovat nad hladinu a nadechovat se.
Luke Rendell a jeho kolegové zjistili, že vorvani upadají do plného spánku jen na velmi krátkou dobu kolem deseti až patnácti minut, během které se nenadechují ani nepohybují. Nemohou říci, jestli přitom mají obě oči zavřené, ale vzhledem k tomu, že žádný vorvaň nereagoval na jejich loď, se domnívají, že ano. Pokud je jejich teorie správná, stal by se vorvaň zvířetem s nejkratší dobou spánku. Se svými sedmi procenty by překonal dosavadního rekordmana žirafu, která spánkem stráví jen 8 % svého času. Je ovšem také možné, že vorvani kromě plného spánku usínají i částečným spánkem s jedním okem otevřeným, což ovšem ještě nebylo v přírodě zdokumentováno.
Svůj poznatek zoologové popisují v časopise Current Biology.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo