Domestikace osla
Domestikace osla byla bez nadsázky jednou z klíčových událostí historie lidstva. Právě osli totiž v Africe a Asii před 6000 let umožnili vybudování transportního systému a podíleli se tak na organizaci vesnic i měst.
Za místo zdomácnění oslů se na základě genetických studií pokládá Afrika. Podle článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences, nebyl proces jejich domestikace nijak rychlý. Dokladem je deset oslích koster starých asi 5000 let, které archeologové objevili při vykopávkách egyptského pohřebiště Abydos. Kostry mezinárodní tým vědců porovnával jak s kostrami současných domestikovaných oslů, tak i jejich divokých předků - oslů afrických (Equus asinus).
Zjistil, že kostry z Abydosu nesou známky "opotřebování" kloubů, které vypovídají o nošení těžkých nákladů. Současně jsou na nich ovšem ještě patrné morfologické znaky typické pro divoké osly. To znamená, že zřejmě ještě v období prvních egyptských dynastií představovali domestikovaní osli jakýsi přechodný stav mezi divokými a domácími zvířaty. Tento objev podporuje hypotézu, že domestikace hospodářských zvířat probíhala mnohem pozvolněji, než se zatím usuzovalo.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
