Larvy ostnokožců se brání klonováním
V přírodě můžeme najít nepřebernou škálu triků, kterými se živočichové brání svému ulovení. Strategie, kterou používají larvy ostnokožců, se však přece jen vymyká.
Larvy ostnokožců Dendraster excentricus, kteří jsou příbuzní ježovkám, se usazují na mořském dně až ve věku kolem šesti týdnů. Do té doby plavou jako součást planktonu na otevřeném moři, kde se snadno stávají kořistí ryb. Biologové z Univerzity ve Washingtonu zjišťovali, jakým způsobem larvy reagují na možnost ohrožení.
Do jejich akvária přidali vzorky rybího hlenu, které měly larvám signalizovat přítomnost dravců. Zjistili, že larvy se v přítomnosti hlenu začnou klonovat - na jejich těle se vytvoří pupeny, ze kterých vznikne druhá, menší larva. Její originál se při klonovacím procesu zmenší asi na polovinu původní velikosti. U larev, které s rybím hlenem nepřišly do styku, vědci nic podobného nepozorovali.
Klonování není u ostnokožců nic výjimečného. Jde však o první případ, kdy představuje obranný mechanismus, který funguje hned dvěma způsoby: existence "kopií" zajistí větší pravděpodobnost přežití genetické informace konkrétního jedince a redukce velikosti snižuje zájem ryb o kořist.
Článek, který tento objev popisuje, vychází 14. března v časopise Science.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
