Sporné stáří moderních želv
Želvy jsou bezesporu prastará stvoření, která se vyvinula před ostatními plazy i dinosaury. O době, v níž se objevil první předek moderních skupin želv, se ovšem vedou spory.
Žijící želvy se podle způsobu, kterým zatahují do krunýře hlavu, dělí na skrytohrdlé (Cryptodira) a skrytohlavé (Pleurodira). V roce 1970 provedl americký paleontolog Eugene Gaffney studii, podle níž se veškeré fosilní nálezy želv dají zařadit do jedné z těchto dvou skupin, které se od sebe oddělily před 210 miliony lety.
Teorii v loňském roce zrevidoval další americký paleontolog - Walter Joyce z Yaleské univerzity. Došel k závěru, že skupiny skrytohlavých a skrytohrdlých se od sebe oddělily mnohem později - asi před 150 miliony lety.
Za pravdu mu dává objev nové fosilie. Asi 35 centimetrů dlouhá želva, jejíž fosilní krunýř s kostrou se našel v Patagonii, žila před 160 až 146 miliony lety. Podle Waltera Joyce tento druh, který dostal jméno Condorchelys antique, nepatří ani do jedné z moderních skupin želv.
S tím ovšem podle článku na stránkách Science nesouhlasí autor původní teorie Eugene Gaffney, který tvrdí, že jde o primitivního příslušníka skupiny Cryptodira. Želvy tedy nejspíš ještě nějakou dobu zůstanou předmětem debat.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
