Purim - nejveselejší svátek židovského roku
Velikonoce jsou za námi. Víte však, jaký další svátek připadl na letošní Velký pátek (21. 3.)? Veselý židovský purim, slavený podle tradičního židovského kalendáře vždy 14. dne měsíce adar. Protože den Židům začíná již v předvečer, první oslavy purimu se odehrály večer na Zelený čtvrtek (20. 3.).
Jako jeden z mála svátků židovského roku purim neupomíná na žádnou tragickou událost, ale právě naopak. Jako jediný svátek pochází z židovské diaspory, líčí, co se stalo na perském královském dvoře v Súsách v 5. století před n. l. Tehdy se král Achašveroš oženil s Židovkou Ester, jež mu byla pro svou krásu vybrána namísto předchozí zapuzené manželky Vašti, svůj původ však utajila. Právě povýšený lstivý místokrál Haman se chce zbavit vlivného Esteřina patrona a strýce Mordechaje, který už dříve pomohl zachránit život samotného Achašvera, ale odmítl se poklonit Hamanovi jako svému nadřízenému. Židé se klaní jen Bohu.
Proto se Haman naštve a získá královské povolení k vybití všech Židů v perské říši, metá losy k určení vhodného dne - odtud pochází název svátku, "purim" hebrejsky znamená "losy" (slovo je akkadského původu) - a osobně Mordechajovi chystá šibenici. Král si nečekaně vzpomene na dávné Mordechajovo odhalení protikrálovského spiknutí a táže se Hamana, jak má naložit s mužem, jemuž zamýšlí prokázat poctu. Haman se domnívá, že jde o něj samého, a vymyslí si slavnostní průvod městem s královou korunou na hlavě, v králově rouše a na hřbetě králova koně. Nakonec sám musí takto vést Mordechaje a provolávat mu slávu. Následně se Ester postí, předstoupí před krále a označí Hamana za zrádce. Haman pak visí na šibenici, kterou sám připravil. Předpovězený den zkázy se promění v den radosti a oslav všech perských Židů a Mordechaj ustanovuje nový svátek purim.
Celé toto dění líčí starozákonní kniha Ester. Pro potřeby synagogální liturgie svátku, během níž se celá kniha čte (poprvé večer, podruhé ráno), je vydávána samostatně jako jedna útlá knížka. Říká se jí "megilat Ester", tedy doslova "svitek Esteřin", protože se původně jednalo o svitky, často přechovávané jako rodinné klenoty. Jak starší svitky, tak moderní knihy jsou vždy ilustrované, obrázky vypráví příběh paralelně s hebrejských textem. Dříve i dnes se těšily značné popularitě, proto se s nimi můžeme setkat v mnoha uměleckých provedeních. Jakmile při četbě zazní jméno zrádce Hamana, všichni dupou, pískají a točí řehtačkami, aby vymazali jeho jméno.
Během purimu panuje radostná nálada. Jeden den před svátkem by se měl člověk od východu do západu slunce postit na paměť půstu Ester a pak už se hoduje a pojídají se rozličné sladkosti, obzvláště tzv. Hamanovy uši, trojúhelníkovité sladké pečivo plněné povidly, marmeládou, mákem apod. Žid by se měl v rámci veselí dokonce opít, tak aby nerozpoznal zlého Hamana od spravedlivého Mordechaje. K rodinnému kruhu patří sváteční hostina, ale pořádají se také velké oslavy a maškarní bály. O purimu se totiž všichni přestrojí, neboť i Bůh v knize Ester jedná skrytě (ani jednou v ní není zmíněno Boží jméno). Děti chodí v maskách do školy, dospělí do práce. Dávají se malé dárky příbuzným, kamarádům, ale i chudým a potřebným. Děti mohou dostat peníze - purim-gelt (v jidiš). K purimu také neodmyslitelně patří purimové divadelní hry - purim-špil, které většinou hrají děti a představují příběh o Ester, Achašverovi, Mordechajovi a Hamanovi nebo nějakou současnou společenskou satiru.
Nesmíme zapomínat, že svátek purim zároveň představuje upomínku na jeden z prvních dokladů antisemitismu a rasismu obecně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
