Karel Ančerl a dirigentova doba
K osobitým lidem české kultury 20. století jistě patří dirigent Karel Ančerl. Jak jeho životní cesty těžce ovlivnily události, které procházely celou Evropou, tak i jeho profesní dráha měla poměrně dramatický ráz.
Když 1. listopadu 1950 nastoupil po odvolání Václava Talicha a odchodu Rafaela Kubelíka do funkce, neměl to jako dirigent České filharmonie lehké. Byl totiž dosazený Zdeňkem Nejedlým bez vědomí souboru. Ten s ním nechtěl zpočátku vůbec spolupracovat. Ale díky svému tvůrčímu úsilí a umu nakonec filharmoniky přesvědčil a získal na svou stranu. Koneckonců není ani divu, když pod jeho taktovkou zanedlouho zažívala celá České filharmonie úspěšná léta.
Koncerty pod vedením Karla Ančerla byly vynikajícím příkladem toho, že v symfonické hudbě lze objevit neustále nové podněty k originální interpretaci. K jedinečným počinům patří nahrávka Stravinského Svěcení jara nebo Straussova Enšpíglova šibalství. Avšak srpnová okupace Československa sovětskými vojsky v roce 1968 znamenala pro Karla Ančerla jednoznačný zlom. Emigroval do kanadského Toronta, kde roku 1973 zemřel.
Archivní ukázka je z jara 1968. Karel Ančerl v ní mluví o Smetanově symfonické básni Má vlast, kterou tehdy s Českou filharmonií otevíral festival Pražské jaro.
O Karlu Ančerlovi jsme hovořili v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 4.4.2008.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
