Jižní Afrika a Búrové

Už od počátku museli evropští osadníci vytlačovat místní Khoiny, bantuské kmeny a bushmeny. Ve vnitrozemí dále čekali početní Xhosové, se kterými postupně vedli mnoho válek. Búrové bojovali, ale taky se stali úspěšnými hospodáři, kteří kromě pšenice a kukuřice pěstovali i ovoce a víno a měli velká stáda dobytka. Když Britové roku 1795 dobyli Kapskou kolonii, vydalo se 6 000 osadníků na "Velký trek", při kterém byli přesvědčeni, že se "boží národ" musí usídlit v savaně, aby ji zcivilizoval a zúrodnil. Je jasné, že poměry postupu a usídlování připomínaly dobývání Divokého západu v Americe. Búrové vytlačili kmeny Zulů a v letech 1838-1860 založili Natal, Oranžský svobodný stát a Transvaal. Už poměrně brzy ale jednotky britské koloniální armády začaly území Búrů napadat.

Búrové by možná měli na svém území lepší pozici, kdyby se v okolí Witwaters nanašly obrovské zásoby vzácných kovů, zlata a diamantů. Britové ihned zavětřili obrovskou šanci a možné zisky, proto museli území dobýt při Búrské válce, ve které bojoval například i mladý vojenský reportér Winston Churchill. Po třech letech války, při které Britové pro odbojné Búry vymysleli i první koncentrační tábory, se těšili z vítězství. Roku 1910 tak mohli založit kondominium "Jihoafrická unie" a rok potom odsouhlasit diskriminační zákony, hlavně proti černošskému, ale částečně i búrskému obyvatelstvu.

Po druhé světové válce se už apartheid stal oficiální politikou vlády a státu, kde Búrové měli znovu společnou moc i s Brity. Politické a prostorové rozdělení mezi jednotlivými rasami a národy se plně projevilo i tím, že vznikaly jakoby státy ve státě. Černoši žili v bantustanech, bílé obyvatelstvo se rozlišovalo podle bohatství, které určovalo čtvrť, kde můžou žít a pracovat. Venkovští Búrové obdělávali své postupně plně mechanizované farmy a dál se drželi své "afrikánské kultury" a náboženských představ. Z té doby známe obrázky ostnatých plotů, černochů ze Soweta, kteří často přišli za prací do Johannesburgu z celé Afriky, ale i dlouho uvězněného Nelsona Mandely, původně prince kmene Xhosů.

Tlak světového společenství i hospodářské vlivy vedly roku 1994 ke konci vlády apartheidu a černošský Africký národní kongres ovládl politickou a společenskou scénu. Padly rasové i hospodářské bariéry a rovné možnosti získala celá společnost. Celá země se proměnila a Jižní Afrika se stala plně uznávaným státem, kde se většině lidí začalo žít lépe. S výhodami ale přišly i proměny. Ve státě prudce narostla kriminalita. Bohatší běloši se ve svých domech a čtvrtích díky bezpečnostním službám znovu opevnili a rozdíly jsou dnes patrné především z hlediska bohatství a vlivu soukromých zájmů. Mnoho bílých Jihoafričanů se přestěhovalo do jiných zemí, jako je Austrálie, Kanada, ale hlavně do Velké Británie a Irska, kde už slovo "Búr" nebo "Afrikánec" je téměř synonymem místních taxikářů. Možná se tedy Búrové znovu dočkávají svého "Velkého treku" do světa, i když většina z nich určitě Jižní Afriku i přes problémy nikdy neopustí.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.