STK - co nás čeká a nemine
Technická kontrola. Pro ty z nás, kteří máme starší auto, je tato povinnost často noční můrou. A to pravidelně každé dva roky. S novým autem je celá procedura jednoduší. První technická prohlídka nás čeká až za čtyři roky a pokud je auto pravidelně servisované, mělo by být vše bez problémů. U starších aut je nejelegantnějším řešením nechat celou technickou prohlídku na autoservisu, který tuto službu nabízí. To se ale může nakonec prodražit, proto řada řidičů jede na STK sama. Dnes si povíme, jak technická kontrola probíhá, co ji předchází a na co se technici zaměřují nejvíce.
První věc, kterou technik na stanici technické kontroly provede, je evidenční kontrola. Není to nic jiného než ověření toho, že auto, se kterým jste přijeli, odpovídá údajům v technickém průkazu. Po zkontrolování výrobních čísel a VIN códu nás čeká měření emisí a na to je potřeba se připravit, radí Vítězslav Soukup z pražské STK Bohdalec.
"Zaprvé je třeba zkontrolovat motor, hlavně rozvody, protože při měření se motor dostává do vysokých otáček, což je dané a technici si to neurčují sami. Kdyby tedy rozvodové řemeny v pořádku nebyly, tak by mohla nastat porucha. Také je nutné zkontrolovat, zda je v motoru dostatek oleje, jaký je stav výfuku a také je potřeba přijet na měření s dostatečně zahřátým motorem."
Všechny tyto věci mohou totiž naměřené hodnoty zplodin motoru ovlivnit. Pokud přístroje na emisích naměří jiné hodnoty, než jsou výrobcem dané, je to pro nás konečná. Vyhovující emise jsou totiž podmínkou pro pokračování v technické kontrole. Je-li tedy vše v pořádku, vyjíždíme na kontrolní linku.
"Technici kontrolují celé vozidlo a mají legislativou naprosto jasně předepsaný postup co na vozidle kontrolují, jak to kontrolují a jak hodnotí jednotlivé závady. Na každém stání má zákazník možnost se podívat, co má technik kontrolovat. To je tam vyvěšeno. Také tam vidí, jak se prohlídka hodnotí. Samozřejmě, pokud technik přijde na závadu, tak jeho povinností je ukázat závadu zákazníkovi a vysvětlit nebo i poradit, jak ji má odstranit."
Kontroluje se vůle podvozku, seřízení světel, únik oleje a spoustu dalších věcí. Nejčastější velkou závadou bývají brzdy a překvapivě také pneumatiky.
"Bohužel, brzdy jsou velmi častou závadou, přestože všichni víme, že jsou opravdu podstatnou částí vozidla, kde je potřeba, aby vše bylo v naprostém pořádku. Často se nám stává, že lidé přijedou na technickou kontrolu a nemají ani v pořádku pneumatiky. Oni se na ně většinou podívají z boku a v případě, že mají špatně seřízenou geometrii přední osy, tak se pneumatiky sjíždějí zevnitř, kam oni vlastně nevidí a pak jsou velmi překvapeni."
Nekontroluje se ale jen stav vozidla a přísný zrak techniků se zaměří i na autolékárničku a celou povinnou výbavu, zda je v pořádku.
"Je třeba si zkontrolovat, zda mi v povinné výbavě něco nechybí. Nejčastější problém je s lékárničkou, protože lidé si ji přendávají z jednoho auto do druhého a myslí si, že je v pořádku. Lékárnička má samozřejmě nějakou trvanlivost, kdy je obsah zdravotně nezávadný."
Další překážkou v absolvování technické kontroly mohou být i různé nepovolené úpravy - tuning.
"To je samozřejmě překážka v technické kontrole, protože na vozidle můžete mít pouze to, co výrobce povoluje a jestliže se jedná o různé doplňky, některé tam být musí, tak musí být vždy schváleny. Takže domácí úpravy vozů, o kterých si převážně mladí lidé myslí, že je to krásné a úžasné, na voze být v normálním provozu nesmí."
Pokud technickou kontrolou z nějakého důvodu neprojdete, máte 30 dní na to, abyste vůz dali do pořádku. Když to do této lhůty zvládnete, tak u následující kontroly zaplatíte pouze za ta věci, které nebyly v pořádku. Za technickou kontrolu, včetně emisí a evidenční kontroly zaplatíte u benzínového auta kolem 1 600 korun, u dieselu pak o pětistovku víc, kvůli dražším emisím.
