Kouzelník z Pekingu
Spisovatelka, překladatelka, nakladatelka a pořadatelka knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Markéta Hejkalová (nar. 1960) se narodila v Praze, určitý čas pracovala v diplomatických službách ve Finsku a loni navštívila Peking. Češi, Finové a Číňané zabydleli její nový román Kouzelník z Pekingu. Nejde zde však o přehlídku kulturních odlišností, naopak, jde o hledání shodných rysů v mezilidských vztazích, které mohou být komplikované v kterémkoliv koutě světa.
Klíčovým je v románu Markéty Hejkalové pojem svobody, ambiciózně rozklenutý do sféry osobní i společenské a do několika specifických triád. Filosofickou i dějinnou rovinu ovšem autorka ponechala stranou, zaznamenanou jen v nejnutnějších kulisách. Téma vyrůstá z konkrétních příběhů, jako by doprovázelo vyprávění jen příležitostně a vyniklo téměř nezáměrně a nehledaně. Že je za tím promyšlená konstrukce, je zřejmé. Svojí koordinovanou nenápadností a logickou přirozeností zde exceluje největší spisovatelčino nadání.
Hledáme-li počátek, odkud vyjít a o knize a jejím obsahu hovořit, asi bude nejlepší začít od tří dávných kamarádek, do jejichž soukromých osudů zasáhne totalitní zřízení socialistického Československa padesátých let minulého století. Jejich životní volba pak reprezentuje tři možnosti vypořádání se s daným stavem. Andula se provdá za cizince a odcestuje z vlasti, kam už se nikdy nevrátí a k níž ji poutají jen stařecky zmatené vzpomínky. Vlasta, jejíž manžel byl uvězněn, je postihována, okradena, odsunuta na okraj. Až změna poměrů jí přinese jakousi satisfakci, ne však spokojenost. Zdena, plyne na kolaborující vlně nevědomosti zločineckého režimu. Její svobodu žitou na úkor druhých, uzavře v "nové době" zahořklost a zloba.
Zmíněná trojice žen zpodobňuje možnost volby v rámci, který je zvnějšku omezen. Ve svobodném, a tedy zdánlivě neomezeném prostoru se pohybují další postavy. Tři manželské páry zatížené nevěrou, neporozuměním i opakovaným hledáním společných cest jsou jakýmsi vynuceným stereotypem všech tří kultur - české, finské i čínské. Autorka nezamlčuje problémy, ale žádný z rozehraných vztahů neukončuje. Hejkalová vypráví o lidech zralých, mezi čtyřicítkou a padesátkou, o únavě, vyhoření, ale ne o razantních zlomech. Její hrdinové ze svazků neodcházejí, možná si načas odskočí, ale zátěž zodpovědnosti za druhého jim Hejkalová ponechává.
Protipólem svobody je v knize extrém vězení. Ten se objevuje opět třikrát a základní motiv volnosti zvláštním způsobem obohacuje.
Také výběrem tří odlišných destinací autorka do své knihy zahrnula nejen pomyslné okraje světa, ale současně póly charakterizující různou míru a pojetí svobody. Finsko reprezentuje tradičně nezávislý svět, do něhož bylo kdysi možné uniknout ze socialistického Československa. Je ale také zemí přísných pravidel, v jejichž síti uvízne naivní, nepozorný a nezodpovědný Tomáš. Česko je zde zemí znovunabyté svobody, expandující i zatíženou minulými jizvami. Je místem nejistot, návratů i znovunabytých příležitostí, tradice i globální unifikace. Je rozcestím i rozhraním. A Čína? Ta má vůbec speciální pozici místa, do něhož se soustředí současné podnikatelské aktivity téměř celého světa, ale v němž zároveň přežívá silný systém závislosti a vykořisťování.
Kniha Markéty Hejkalové je čtivá, zaujme možná až postupně, ale o to výrazněji doznívá. Její děj, i když je zabydlen množstvím postav, je přehledný a tím, že se osudy jednotlivých zúčastněných prolínají, narážejí na sebe, míjí se i o sebe drhnou, vzniká zajímavý obraz, takový pečlivě žensky uspořádaný, s nutnou dávkou schematičnosti, přesto komplikovaný pro vyslovení v několika větách. Psychologie postav je vytříbená a nenásilná, citlivá i důrazná, realistická a výstižná - zkrátka Kouzelník z Pekingu je poutavý a hodný četby.
Markéta Hejkalová, Kouzelník z Pekingu, Nakladatelství Hejkal, Havlíčkův Brod 2008, str. 220.
