Sýrie je tajemná

30. duben 2008
Sedmý světadíl

Už dlouho se tolik neútočilo na představitele ČSSD Jiřího Paroubka a Lubomíra Zaorálka, jako když na konci února navštívili Sýrii. Co politikům a novinářům vadilo? Hlavně to, že má tato země stále "lidově demokratické" zřízení a své politické vězně. Bojuje s Izraelem a do značné míry ovládá politiku svého souseda, Libanonu.

O Sýrii ale taky víme, že má bohatou historii. Území bylo často pod nadvládou starověkých mocností (říše Chetitské, Akkadské, Asyrské, ale i Egyptské a Perské), které využívaly její strategickou polohu mezi úrodnou Mezopotámií, Malou Asií a údolím Nilu. I proto dobyl území Alexandr Veliký pro Řeky a Římané měli později podobné úmysly. To už byli hlavním obyvatelstvem území Amorité i semitští Aramejci, postupně překrytí kočovnými arabskými kmeny. Právě pro ně se stal Damašek jedním z hlavních sídel islámu vůbec.

Křižáčtí rytíři při svém dobytí levantského pobřeží postavili v Sýrii hrady jako Crac des Chevaliers a zasloužili se taky o to, že mnoho syrských dětí má ve svém mládí blond vlasy. Politikou a válkami zmítané území se nakonec stalo součástí rozsáhlé Osmanské říše. Od turecké nadvlády ho osvobodilo až tažení mytického Brita "Lawrence z Arábie", který v 1. světové válce sjednotil arabský odpor. Sýrie ale nezůstala svobodná, od roku 1916 žila pod francouzským protektorátem. Vyrovnávala se s tím částečnou poddajností, ale občas i ozbrojenými útoky. Po 2. světové válce už Sýrie zůstala svobodná. Málokdo ví, že mladá Sýrie dokonce kdysi málem vytvořila společný stát s Egyptem.

Stejně jako okolní země tam však zůstaly rozpory se sousedními státy, hlavně s Izraelem. Sýrie se zúčastnila všech válek vedených proti židovskému státu a vždy prohrála, jednou ztratila i známé Golanské výšiny, dnes strategicky důležité díky vodním zdrojům. I proto zde od roku 1973 pevně vládne nacionálně-socialistická strana Baas, která dominuje politickému a společenskému životu. Strana pod vedením Bašára Asada se vyznačuje nedemokratickými způsoby, ještě nedávno byl jejím nejbližším spojencem baasistický Irák a Saddám Husajn. I proto Sýrie logicky aspiruje na typickou zemi americké "Osy zla", i když politická nevyrovnanost regionu snad vojenský útok zpochybňuje. Ale Sýrie je taky zemí, která ráda importuje stroje a elektronická zařízení a výměnou může nabídnout středomořské plodiny, což je dobré i pro český obchod.

Pro nás je ale na Sýrii nejzajímavější národnostní a náboženské složení obyvatelstva. Téměř 90 % sice tvoří syrští Arabové, ale na severovýchodě žijí i početní Kurdové, kteří si mohou nárokovat část tamního území u Al-Qamishli. Hlavně v okolí 1,3milionového Halebu (Aleppa) žijí taky křesťanští Arméni, kteří kdysi utekli před tureckou genocidou a starají se tam hlavně o obchodní a kulturní život. Kdysi kavkazští Čerkesi, utečenci před Rusy, často bojují v ozbrojených silách, podobně jako Drúzové, muslimská sekta, která je vždy plně věrná státu, ve kterém žije. V Sýrii žijí i palestinští a libanonští utečenci, v současnosti hlavně ale statisíce křesťanských a sunitských emigrantů z Iráku, který je plný válečného chaosu.

Je vidět, že přes všechno nedobré je Sýrie zemí tolerantní k utečencům ze všech oblastí Blízkého východu. V době normalizace mířilo poměrně hodně syrských studentů i do Československa. Ze Sýrie pochází otec často obsazované mladé herečky Marthy Issové, jejíž sestřenicí je zase známá producentka a herečka Klára Issová. V médiích často publikuje fotograf Salim Issa, který je s nimi taky v příbuzenském poměru.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio