Odložené vyrovnání s církvemi prý způsobí vážný koaliční problém

Vláda znovu neuspěla s návrhem majetkového vyrovnání státu a církví, sněmovna ho opět odložila. Poslanci totiž tento zákon vyřadili z programu současné schůze. Některým z nich totiž v normě chyběly podrobnější informace o majetku, kterého se zákon týká. S požadavkem na doplnění zákona přišel občanský demokrat Vlastimil Tlustý.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katedrála sv. Víta

Katedrála sv. Víta | Foto: Miroslav Chnurik

Vláda navrhuje vrácení asi třetiny církevního majetku, zabaveného za komunistické vlády. Doplnit by to chtěla 83 miliardami korun, splatnými ve lhůtě za 60 let. I s úrokem by to bylo celkem přibližně 270 miliard korun.

Místopředsedu sněmovny za KDU-ČSL Jana Kasala výsledek hlasování rozčaroval: "Pochybuji o tom, že Vlastimil Tlustý jednal jako solitér. Zřejmě má nějaké další záměry, předpokládám, že je za tím Jaroslav Tvrdík. Bude to znamenat vážný problém, nicméně do června vydržíme. Představa, že bych měl opustit jeden bod vládního programu a podporovat některé jiné, například ve zdravotnictví, je naprosto iluzorní."

Jako vážný koaliční problém to vidí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas z ODS: "Je evidentní, že jednotlivé neloajality jednotlivých koaličních poslanců, ať už se jedná o dvě poslankyně Strany zelených nebo některé poslance a poslankyně KDU-ČSL i ODS, směřují proti koaliční soudržnosti a ohrožují jednotu koalice a také ohrožují její budoucnost."

Podle šéfa zelených Martina Bursíka, by se mělo k tomuto zákonu přistupovat s chladnou hlavou: "Já prostě zdůrazňuji, že to je dohoda koalice, že to je dohoda všech partnerů, že to má mimořádnou hodnotu. Je potřeba dále jednat, ale doporučoval bych nepoužívat tento zákon jako vydírací potenciál.

Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) tvrdí, že návrh je připravený velmi svědomitě. Vyzvedl fakt, že se na jeho podobě shodlo všech sedmnáct českých církví a náboženských společností, což je prý poprvé od dob Jana Husa: "Ekumenická rada církví plně podporuje vládní návrh na dořešení vztahu státu a církví. Tento návrh je výsledkem poctivé a důkladné práce a výrazem konsensu vládní a církevní komise."

Proč vládní návrh neprošel?

Odpůrci stále trvají na doplnění údajů o rozsahu a ceně vydávaného majetku Jeden z odpůrců, občanský demokrat Juraj Raninec, Radiožurnálu řekl, že i po doplnění, mu vládní návrh stále nestačí: "Doplnění jsem viděl, ale domnívám se, že neodpovídá požadavku Poslanecké sněmovny - a proto mě nestačí. Myslím si, že by bylo potřeba, aby ten majetek byl vyspecifikován. Pokud se jedná o zemědělskou půdu, bylo by potřeba rozdělit, kolik tisíc hektarů je například ve městech, poblíž měst, kolik je ostatní půdy. Ta průměrná cena se mi zdá příliš vysoká."

Místopředseda ČSSD Milan Urban výsledek hlasování přivítal: "Je to naprosto v pořádku, protože vláda v podstatě nedoložila nic. Sněmovna chtěla doložit výčet položek, které mají být vráceny nebo nahrazeny. Nic takového se nestalo, ani žádné ocenění sněmovna neobdržela. Vláda musí zpracovat ten seznam, jinak není možné to dál projednávat."

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik k vládnímu doplňku řekl: "Neobsahuje žádný konkrétní výčet, žádné konkrétní ocenění. Restituce církevního majetku jsou navrženy podle jiného režimu, než byly restituce fyzických a právnických osob, například v zemědělství. Podle zásady všem stejně nemůžeme s tímto postupem souhlasit."

Dokáže vláda prosadit v parlamentu majetkové vyrovnání s církvemi? Hlasujte v naší anketě!

Veronika Malá, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme