Lidé v Jižní Americe již před 14 000 lety

22. září 2010

Skupina chilských a amerických badatelů přinesla v časopise Science další důkazy o tom, že archeologické naleziště Monte Verde v jižním Chile představuje skutečně dosud lidské sídlo v Americe. Výzkum také podpořil teorii, že jedna z cest, kterými první osídlenci na jihoamerický kontinent přicházeli, vedla podél pobřeží Tichého oceánu.

Devět druhů mořských chaluh a řas, které badatelé nalezli v ohništích a na dalších místech naleziště Monte Verde, a také oblázky z mořského pobřeží, vodní rostliny z poloslaných vod řek ústících do oceánu a bitumen (živice) jsou důkazem toho, že tehdejší osadníci měli kontakt s pobřežím oceánu. Sídliště bylo přitom vzdáleno více než 80 km od pobřeží. Stáří chaluh se pohybuje mezi 14 220 a 13 980 lety. To znamená, že sídliště bylo obydleno o více než 1000 let dříve, než jakékoli jiné dosud známé sídliště na americkém kontinentu.

V sídlišti Monte Verde, které bylo objeveno v roce 1976 v rašeliništích asi 800 km jižně od Santiaga, žilo asi 20 až 30 lidí v tuctu chatek podél malé říčky. Jejich potrava byla rozmanitá - dnes již vyhynulé druhy lamy a zvířete podobného slonu, korýši, zelenina, oříšky. Protože některá z lovených zvířat žila ve vnitrozemí, má se za to, že osídlenci se střídavě přesouvali mezi mořským pobřežím a vnitrozemím. Hladina oceánu byla ovšem tenkrát o 60 metrů níže než dnes. Vědci proto předpokládají, že mnohá z dřívějších sídlišť byla později zaplavena vodou.

Téměř do konce minulého století převládal mezi vědci názor, že první kolonizátoři Ameriky - lovci kultury Clovis - přešli před 13 000 lety ze Sibiře na Aljašku přes úzký pruh země procházející Beringovou úžinou a postupovali směrem na jih. Zmíněné nálezy posunuly dobu přechodu úžiny hlouběji do historie - jde o osídlení staré více než 16 000 let.

autor: Hynek Moravec
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.