Pravěké velryby trpěly kesonovou nemocí

Dnešní kytovci jsou potápění do velkých hloubek přizpůsobeni. Toto přizpůsobení má anatomický i fyziologický charakter - mají například žebra spojená se zbytkem kostry pružnou chrupavkou, což jim umožňuje vypudit vzduch z plic do průdušnice. V té se plyny do krve nevstřebávají. S tím souvisí skutečnost, že velryby před potopením vydechnou, takže na stěnách plic není vzduch v kontaktu s krví.

Pravěcí kytovci nepatřili na rozdíl od dnešních druhů ke špičkovým potápěčům|foto: Digital Vision

Vědci zkoumali obratle současných i pravěkých velryb. Při kesonové nemoci mohou vlásečnice zásobující kostní buňky tlakem plynu prasknout. To se projeví drobným poškozením kostní tkáně. Ani na jednom z více než 300 zkoumaných obratlů dnešních velryb vědci žádné poškození neobjevili. Zato u fosilních obratlů byly nálezy svědčící o kesonové nemoci poměrně běžné. Informoval o tom časopis New Scientist.

Výsledky dále naznačily, že ozubení kytovci, mezi které patří např. vorvaň nebo kosatka, se adaptovali na potápění mnohem dříve než kosticovci - např. pravé velryby nebo plejtváci. Zdá se tedy, že se obě skupiny přizpůsobily potápění nezávisle.