Pozor! Hledá se rostlina s příběhem!
I když jsou němé a nemohou vyprávět, rostliny "prožívají" své příběhy. Znáte nějakou takovou?
Ústav experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace AV ČR, Botanickým ústavem AV ČR a Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR vyhlašují soutěž Rostlina s příběhem. Cílem je přitáhnout pozornost veřejnosti ke "kytkám" a ukázat, že vůbec nejsou nudné.
Jak soutěžit?
Vyfotografujte rostlinu, ke které se podle vás váže nějaký biologický "příběh". Ke snímku připojte krátký komentář, proč je rostlina podle vašeho názoru zajímavá nebo významná pro vědu, lidstvo nebo ochranu přírody, případně jaký biologický jev fotografie ilustruje. Komentář nemusí být dlouhý ani odborný, naopak, důležité je, aby byl zajímavý.
Soutěžit může každý
Aby bylo hodnocení rostlin a jejich příběhů spravedlivé, bude se soutěžit ve třech kategoriích: junioři do 20 let, profesionální biologové a veřejnost. Vítané jsou tedy jak mikroskopické snímky z výzkumných ústavů tak i fotografie rostlin pořízené při procházkách přírodou. Kromě finančních odměn budou nejlepší příspěvky vystaveny od 3. - 7. 11. 2008 v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze.
Jak se přihlásit?
Zaregistrovat se můžete na webových stránkách Akademie věd ČR, kde najdete i pravidla a termíny soutěže.
Nechte se inspirovat
Modrá je dobrá. To ví nejen autor stejnojmenné písně, ale každá květina. Jak všichni víme, rostliny rostou směrem ke světlu. Záleží však na jeho barvě. Zde jsme na semenáček ředkvičky posvítili z jedné strany modře a ze druhé červeně. Během dvou hodin se ředkvička ohnula k modrému světlu. Ohyb rostliny totiž řídí světlocitlivé bílkoviny (fotoreceptory), které reagují výhradně na modrou barvu. Foto J. Kolář, ÚEB.
Drsňáci ze sousedství pekla. Na mých cestách po světě mne překvapilo, v jak extrémním prostředí dokážou některé rostliny přežít, a dokonce i celkem prosperovat. Na obrázku je patrně nějaký druh šťovíku, který se mi nepodařilo přesně určit. Vyfotografoval jsem ho v lávových polích na svazích Etny, kde jsou jeho trsy téměř jedinou viditelnou známkou života. Foto M. Kolář, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Arktická krasavice. Květina nazývaná Arctic riverbeauty, což znamená arktická říční kráska. Je to druh vrbovky, Epilobium latifolium (někdy se používá i jméno Chamerion latifolium). Je dosti rozšířená v Severní Americe, v Evropě jde ale o vzácnost, která roste pouze na Islandu. Tam jsem ji také fotografoval. Foto M. Kolář, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Laskavý sameček. Tak jako většina laskavců, i laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus) má jednopohlavné květy. U tohoto druhu se v každém květenství vytvářejí nejdříve samčí květy a teprve později samičí. Obojí jsou velmi malé, velké jen asi 1 milimetr. Pouhým okem jsou zcela nezajímavé. Jejich decentní krása vynikne až pod mikroskopem. Na snímku mladý samčí květ s pěti tyčinkami. Foto J. Kolář a Z. Vondráková, ÚEB.
Povzdech dubu: "S lidmi je kříž." Zamlada posloužil kmínek dubu jako sloupek ohrady. Ocelové lano se pozvolna zařezávalo do kůry a svým tlakem povzbuzovalo růst pletiv kmene okolo něj. Po létech ztratila ohrada svůj význam, lano se již zčásti rozpadlo, kmen však roste dále. Jen ten kříž už s ním zůstává. Foto I. Babůrek, ÚEB.
Neklíčí jen semena. Klíčí také pylová zrna. Vyrůstá z nich pylová láčka, nepostradatelná pro oplození semenných rostlin. Dopravuje totiž samčí buněčná jádra do vajíčka. Zde jsem zachytil velmi mladou láčku tabáku. Právě začíná růst z jednoho ze čtyř pórů - ztenčených oblastí v buněčné stěně pylového zrna. Zrno je velké asi pět setin milimetru, ale než se láčka probojuje k vajíčku, může dosáhnout délky až několik centimetrů! Foto L. Synek, ÚEB.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
