Konkurenční Spojené arabské emiráty

Až do konce 19. století tam život vypadal docela stereotypně. Na území velkém jako Česká republika žilo jen několik nomádských kmenů, které se živily chovem zvířat nebo převozem a ochranou zboží v obchodnických karavanách. Na pobřeží stálo několik osad, které se staly opěrným bodem pro rybáře a lovce perlorodek, ale taky úkrytem pro piráty, kteří ohrožovali celý Perský záliv. Objev velkých ropných polí na tom změnil mnohé.

Území začalo velice rychle bohatnout a místní rybáři a beduíni si museli rychle zvykat na jiný způsob života, který je odvozen od nalezišť nerostných surovin. Pro nás je velice zajímavé, že polovinu obyvatel tu dnes tvoří cizinci. Zatímco místní Arabové často pracují na slušně placených pozicích a jsou obyvateli jedné z nejbohatších oblastí světa, námezdní dělníci jsou do Spojených arabských emirátů získáváni z přelidněných zemí za mořem, jako je Pákistán, Indie, Bangladéš a taky Írán. Většinou žijí ve společných ubytovnách v táborech patřících jednotlivým ropným společnostem, které zde těží ropu, a pracují v rozsáhlých turnusech. Jako by se vystřídaly role, bývalé beduíny připomínají právě tito cizinci.

Federace se od roku 1971 skládá ze sedmi různých šejchátů, které vlastně dosud ze správního hlediska zůstaly feudálním územím. Jsou relativně samostatné, nejvýznamnější z nich jsou ale zmiňované Abú Dhabí se stejnojmenným hlavním městem a taky Dubaj. V Dubaji je nejvyšší hotel světa, 321 metrů vysoký Burj Al Arab, který je symbolem země a je nazýván Alláhův prst. Místní šejch Mohammed Bin Rashid Al Maktoum věnuje obrovské výdělky z ropy na vzdělání a zdravotní péči a zároveň takticky nakupuje podíly v bankách HSBC a Deutsche Bank. Dobře ví, že ropa jednou musí dojít, ale bohatství by se mělo udržet. Zároveň zde taky nechává stavět ostrůvek jako z Pohádek tisíce a jedné noci. Jumeirah Palm Island s o rozloze 5 x 5 kilometrů je postaven ve tvaru palmy a každý dům tu má bazén, 40 metrů pláže a vodopády v zahradě a mnoha atrakcemi, které lákají zahraniční investory. Už jenom z toho důvodu sem jistě budou proudit nejen turisté.

V Abú Dhabí vládne prezident SAE, šejch Khalifa Bin Zayed Al Nahyan. Snaží se být modernizátorem své země i filantropem. Mnoha institucím světa věnuje své prostředky, např. teologickému institutu v Lampeteru ve Walesu, či vstupuje do žhavé politiky a v pásmu Gazy zakládá středisko Šejch Khalifa City, které tam obnovuje 3000 zničených domů. Aby ale tolik nepopuzoval Izrael, tak se naopak právě v Abú Dhabí chystá vybudovat největší Guggenheimovo muzeum na světě a vytvořit zde kulturní centrum Středního východu. Zároveň věnuje peníze na americké zdravotní středisko John Hopkins Medicine. Při bohatství své země si může dovolit nechat svým obyvatelům zadarmo zdravotnictví i vzdělávání. Daruje peníze souvěrcům, ale co zlepšit podmínky pro zahraniční pracovníky? Tam se situace ještě musí zlepšovat, když víme, jak je islám rovnostářský. Dubaj i Abú Dhabí jistě budou i dále těžit ze svého postavení.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.