Vědci pozorovali samoopravu DNA

DNA, která je uložena v buněčném jádře a obsahuje genetickou informaci předurčující vývoj a chování buněk, se může různým způsobem poškodit. K poškození může dojít např. působením ultrafialového nebo rentgenového záření, nebo také během procesu buněčného dělení, při kterém se z původního řetězce DNA vytvářejí dva řetězce nové, identické s původním. Poškození řetězce DNA může být pouze částečné (místní), ale může se porušit i celá jeho struktura. Pokud by se poškozená molekula DNA neopravila, hrozí, že buňka nebude správně fungovat, popř. že se z ní stane buňka rakovinná.

Ilustrační obrázek znázorňující střední fázi procesu homologní rekombinace (modré a zelené vlákno - poškozená DNA; žluté a červené vlákno - DNA poskytující chybějící genetickou informaci)|foto: TU Delft/ van der Heijden,T. - van Heesch,F.

O opravu poškozené DNA se musí postarat buňka sama. Jedním ze samočinně probíhajících mechanizmů opravy je proces nazvaný homologní rekombinace. Při něm dojde k začlenění genetické informace z nepoškozené DNA do odpovídajících míst řetězce DNA poškozené (do míst vykazujících "sekvenční homologii"). Nizozemští vědci se nyní poprvé stali přímými svědky toho, jak tento opravný proces probíhá u jediné molekuly DNA.

Při pokusech vědci molekulu (dvojité vlákno) DNA napnuli mezi magnetickou částici a povrch skla. Prostřednictvím sil přenášených na magnetickou částici magnetickým polem pak mohli za dvojvlákno DNA požadovaným způsobem "tahat" a otáčet ho. Protože během procesu samočinné opravy se poloha magnetické částice měnila, mohli vědci sledovat, jak oprava postupuje. Bližší informace o výzkumu mají být zveřejněny ve vědeckém časopise Molecular Cell.